Pigmenty


1. biologie a) přírodní látky obsažené v podobě zrnek v cytoplazmě tkáňových buněk živočichů; vyvolávají zbarvení (pigmentaci) kůže a jejích derivátů (srsti, peří) a duhovky oka; viz též melanin. Jiné druhy pigmentu se účastní fyziologických pochodů v organismu, např. pigmenty zrakové, dýchací pigment hemoglobin (obsažený v červených krvinkách). Viz též chromatofory, krvinky; b) přirozené metabolity rostlin, molekuly absorbující fotony určitých vlnových délek. Způsobují zbarvení rostlin. Mají funkci fotosyntetickou (chlorofyl a, b, xanthofyly a fykobiliny; viz též fotosyntéza), morfogenetickou (regulují růst a vývoj rostlin, tzv. fotosenzory fytochrom, kryptochrom), ochrannou (zejm. před ultrafialovým zářením) a reprodukčně strategickou (karotenoidy, flavonoidy). Viz též barviva asimilační;
2. chemie práškové barvy různého chemického složení; a) anorganické (barvy minerální), především titanová běloba TiO2, dále např. zinková běloba ZnO, z barevných pigmentů žlutooranžové, červené až hnědé na bázi oxidů železa, červené, popř. žluté minium Pb3O4 do základních protikorozních nátěrů aj.; b) organické, svou chemickou strukturou patří zejm. k typům azobarviv (žluté až červené azopigmenty), anthrachinonových barviv (žluté a oranžové pigmenty), ftalocyaninových barviv (modré a zelené pigmenty) aj. Od vlastních barviv se organické pigmenty liší nerozpustností ve vodě i v organickém prostředí. Jsou tepelně stálé, umožňují i barvení plastů v taveninách. Pigmenty se používají při výrobě nátěrových hmot, tiskových barev (černé pigmenty zde tvoří saze), barevných plastů, papírů, tužek, kříd, mýdel a při potiskování tkanin.

Ottův slovník naučný: Pigmenty

Pigment (lat.), barvivo v těle, jmenovitě barvivo kožní.

Související hesla