Pobaltí

, region u jihovýchodního pobřeží Baltského moře zahrnující státy Litvu, Lotyšsko a Estonsko; celková rozloha 174 800 km2, 7,5 mil. obyvatel (1999). Tyto státy spojují podobné přírodní podmínky i historický vývoj. Charakteristický je rovinatý reliéf s pozůstatky kontinentálního zalednění, četná jezera a bažiny, panuje zde mírné přímořské podnebí, směrem do vnitrozemí roste kontinentalita. – Území bylo osídleno baltskými kmeny, sever ugrofinskými kmeny. Ve středověku bylo pod silným germanizačním a christianizačním tlakem řádu německých rytířů a později si na části území činily nároky i ostatní sousední mocnosti: Polsko, Rusko a Švédsko. Pobaltské státy byly okupovány Sovětským svazem v letech 1940 – 90 (v letech 1941 – 44 okupovány nacisty). V období sovětské okupace došlo k masovým deportacím inteligence a národně cítících občanů do sovětských pracovních a koncentračních táborů a k silnému přistěhovalectví Rusů (zejm. v Lotyšsku, kde podíl Rusů přesáhl třetinu z celkového počtu obyvatel), ale i Bělorusů a Ukrajinců. Po mezinárodním uznání samostatnosti pobaltských republik v roce 1991 probíhá hospodářská transformace a obnova kulturní svébytnosti.

Související hesla