Polyembryonie

, biologie vznik více než jednoho zárodku (embrya) z jednoho vajíčka. U živočichů známa u pásovců; při vývoji dochází k rozpadu jednoho zárodku na několik zárodků. U rostlin vznikají další embrya dělením zygoty (polyembryonie zygotická), z jiných buněk zárodečného vaku nebo z buněk pletiva vajíčka (polyembryonie adventivní). Viz též apomixie, embryogeneze somatická.

Ottův slovník naučný: Polyembryonie

Polyembryonie (z řec.). U rostlin jevnosnubných pravidlem v zárodku semenném zakládá se jediný zárodek mladé rostliny čili embryo. Výjimku činí většina rostlin nahosemených a malý zlomek rostlin krytosemených, v jejichž semenech nedospělých zakládá se embryonů několik. Zjev ten nazývá se polyembryonie Co se týče polyembryonie rostlin krytosemených, tu dle Strassburgera k embryonu vzniklému oplozením vaječné buňky přistupují ještě embryony další, povstale pučením ze stěn vaku embryonálního (pseudoembryony). Příklady typické poskytují druhy rodu Citrus (citronovník, oranžovník a p.), kdež přídatné (accessorické embryony mohou dostoupiti počtu 30 až 50. Podobně jest tomu u rostlin Funkia ovata a Nothoscordum fragrans. Nicméně pravidlem ve všech těch případech vyvine se jen málo embryonů v normální semenný kel čili klíček. Některé zakrnějí úplně a jiné vyvinou se chatrně. Jiného původu jest polyembryonie rostlin nahosemených. U těchto totiž obyčejně nebývá obsažena v každém zárodku semenném jen jediná buňka vaječná, jako u krytosemených, nýbrž bývá jich tam několik (tolik, kolik je korpuskulí), jež po oplození svém jediným, společným vakem pylovým dají po jednom embryonu. Tyto jsou tudíž navzájem rovnocené. Nicméně i zde pravidlem jenom jedno embryo vyvíjí se v normální kel, ostatní zakrňují. .

Související hesla