Postmoderní výtvarné umění

, výtvarný směr v poslední třetině 20. stol.; součást širokého proudu postmoderny. Společným prvkem je zaměření vůči dosavadnímu (modernímu) umění, exkluzívnímu, obecně nesrozumitelnému, zacílenému převážně na kulturní elitu. Nejvýrazněji profilováno v architektuře – termín postmoderna zavedl americký architekt Ch. Jenks, žijící v Anglii. Architektura se snaží překonat elitnost rozšířením jazyka architektury do různých směrů; základním principem je tzv. dvojí kódování – architektura, která oslovuje elitu i lidi z ulice. Zaměřena proti citově neutrálnímu abstraktnímu funkcionalismu a jeho bytům chápaným jako „stroje k bydlení“; oproti mezinárodnímu stylu vytváří tzv. lokální styl (formulován R. Venturim, * 1925), jenž klade důraz na místní zvláštnosti a jedinečnost, s čímž souvisí návrat k ornamentu s odkazy (tzv. citacemi) na historické slohy (např. newyorská budova AT&T ve tvaru stojacích hodin zakončených motivem – tedy citující motiv – z chippendaleovského nábytku 18. stol.; architekt P. Johnson, * 1906). Důraz kladen na rozvíjení tvarosloví v různých měřítcích (mj. inspirace fraktálem). Dvojí kódování (pro odborníky a pro laiky) je chápáno jako východisko k mnohočetnému kódování čili k vícejazyčnosti, např. v novostavbě státní galerie ve Stuttgartu od J. Stirlinga (* 1926): znalec rozpozná inspiraci Miesem van der Rohem, tradicionista je potěšen citací Schinkelova klasicismu, lokální kód je reprezentován připomínkou stuttgartské nádražní budovy, detail zabradlí a jiné prvky kódovány v populárním stylu. Architektura se ovšem má vyvarovat povrchního eklekticismu. – V malířství a sochařství patrné přesouvání důrazu směrem k poetičtějším, emocionálnějším a ambivalentnějším dílům; samotný termín postmoderní výtvarné umění je však používán méně často.

Související hesla