Pozemková reforma

, zásah státu do vlastnictví zejména zemědělských pozemků. V ČSR a) první pozemková reforma, změna vlastnických práv k půdě s cílem rozdělit velké soukromé pozemkové vlastnictví. Vymezoval ji rámcový (záborový) zákon z 16. 4. 1919 (stanovil zábor pozemkového majetku nad 150 ha zemědělské půdy nebo nad 250 ha půdy vůbec). 11. 6. 1919 byl k provádění pozemkové reformy utvořen Státní pozemkový úřad. O rozdělení zabraného majetku velkostatkářů bylo rozhodnuto přídělovým zákonem z 30. 1. 1920. Tzv. náhradový zákon z 8. 4. 1920 určoval výši náhrad za zabranou půdu. Nejintenzívněji byla pozemková reforma prováděna 1923 – 26, prakticky však nebyla ukončena ještě v roce 1938. Do záboru propadlo asi 4 mil. ha půdy; b) 1945 – 48 byla pozemková reforma provedena zprvu dekretem prezidenta republiky, v roce 1945 konfiskován zemědělský majetek Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců; 1947 vyhlášena revize první pozemkové reformy, 1948 omezena pozemková držba na 50 ha.

Související hesla