Praha

, hlavní město České republiky, ve středních Čechách na dolním toku Vltavy; 1 178 600 obyvatel (2001), rozloha 496 km2. Politické, hospodářské a kulturní centrum státu, sídlo prezidenta republiky, vlády, parlamentu, ministerstev a řady dalších ústředních orgánů, národních i mezinárodních organizací, zastupitelských úřadů. Praha se dělí na 15 obvodů a 57 městských částí. – Terén současného města je komplikovaný; území Pražské plošiny je rozčleněno hlubokým údolím Vltavy a jejích přítoků. Historické centrum Prahy leží v údolí Vltavy (Staré Město, Nové Město, Josefov, Malá Strana) a na okolních vyvýšeninách (Hradčany, Vyšehrad); části vnitřního města a okrajové čtvrtě Prahy jsou položeny na svazích nebo plošinách až 200 m nad úrovní řeky. Centrum je hustě zastavěné, zčásti dochován sevřený středověký půdorys, minimum parků a volných ploch. Směrem k okraji se zástavba rozvolňuje. Okraje Prahy jsou lemovány panelovými sídlišti z 2. pol. 20. stol.; v okrajových čtvrtích je více zeleně včetně lesů a řady přírodních rezervací. – Většina průmyslu se soustřeďuje na východě města (Vysočany, Hostivař). Nejvýznamnější je strojírenský (ČKD, Praga, Avia, ZPA, České loděnice, Walter), dále průmysl elektrotechnický (Tesla, Aritma, Mikrotechna), potravinářský (pivovary Staropramen, Braník; čokoládovny Orion, mlýny, pekárny, jatka, mlékárny, masokombináty), polygrafický, gumárenský, chemický (Barvy a laky), farmaceutický (Spofa, Léčiva), textilní, oděvní, filmový, papírenský, stavebních hmot. – Praha je největší dopravní křižovatka státu; sbíhá se zde pět silnic a dálnic evropského významu a pět mezinárodních železničních tratí. Mezinárodní letiště v Ruzyni odbaví 4 mil. cestujících ročně. Malý význam má říční doprava. Hustá a kvalitní síť městské dopravy včetně metra (téměř 50 km). – Mezi nejvýznamnější kulturní instituce patří Národní muzeum, Národní technické muzeum, Uměleckoprůmyslové muzeum, Židovské muzeum; Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy, Středočeská galerie; Národní divadlo, Stavovské divadlo, Divadlo na Vinohradech, Státní opera aj.; Státní knihovna ČR, Státní technická knihovna, Ústřední archív. Praha je sídlem České filharmonie a dalších renomovaných hudebních těles, České televize a dalších televizních společností, Českého rozhlasu. – Univerzita Karlova je nejstarší univerzita ve střední Evropě (1348); dále v Praze sídlí České vysoké učení technické, Vysoká škola ekonomická, Zemědělská univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická, Akademie múzických umění, Vysoká škola uměleckoprůmyslová, výzkumné ústavy Akademie věd České republiky. – K zařízením pro sport a volný čas patří Strahovský stadión (jeden z největších na světě), stadióny na Letné, v Edenu ap.; dvě hvězdárny (Petřín), planetárium (Holešovice), zoologická a botanická zahrada (Troja). – Praha je dějištěm mnoha mezinárodních festivalů (Pražské jaro), kulturních akcí a významných veletrhů (areál Výstaviště v Holešovicích). Jedno z nejvýznamnějších center cestovního ruchu v Evropě (asi 10 mil. zahraničních turistů ročně). – Historické jádro (Hradčany, Malá Strana, Staré Město, Josefov, Nové Město, Vyšehrad) je od roku 1992 součástí světového kulturního dědictví UNESCO, představuje jeden z nejlépe dochovaných středověkých stavebních celků Evropy. Významné historické památky se nacházejí i ve vnitřním městě a v některých okrajových čtvrtích. – Osídlení doloženo od starší doby kamenné (Šárka, Dejvice). Slovanské osídlení od 5. – 6. stol. Prvním hradištěm vybudovaným v prostoru Prahy byl zřejmě Pražský hrad (9. stol.); v 10. stol. vznikl Vyšehrad. V roce 973 bylo založeno biskupství a Jiřský klášter, 993 břevnovský klášter. Obchodní osada pod Pražským hradem doložena již v 10. stol.; počátky Starého Města od 12. stol. V 2. pol. 12. stol. postaven kamenný Juditin most, ve 30. letech 13. stol. opevnění města. V roce 1257 byla založena Malá Strana, v 1. čtvrtině 14. stol. Hradčany. Za vlády Karla IV. se Praha stala významnou evropskou metropolí; v roce 1348 byla založena Karlova univerzita a Nové Město, později postaven Karlův most. Rozsáhlá gotická výstavba dokončena koncem 14. a začátkem 15. stol. Praha se postupně stala centrem snah o reformu církve (Jan Hus, Jan Želivský); v 2. pol. 15. stol. a zač. 16. stol. rozkvět pozdně gotického umění. Od konce třicetileté války politický úpadek; Praha provinčním městem až do roku 1918. V renesanci výstavba zejména šlechtických paláců, za Rudolfa II. byla Praha krátce centrem vědy a umění (J. Kepler, T. de Brahe, rudolfínská sbírka); v době baroka rozsáhlá výstavba zejména církevních staveb a institucí. Od 1. pol. 18. stol. rozvoj manufakturní výroby. V roce 1784 spojeno Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany v jeden celek. Od 2. pol. 18. stol. byla Praha centrem národního obrození. Rozvoj průmyslu nejprve v původních samostatných městech v těsném sousedství historického jádra (Karlín, Smíchov). 1845 Praha spojena železnicí přes Olomouc s Vídní; v 2. pol. 19. stol. jedno z nejprůmyslovějších měst v Rakousko­Uhersku. 28. 10. 1918 byl v Praze vyhlášen samostatný československý stát, Praha hlavním městem. V roce 1922 administrativní reforma; připojením průmyslových předměstí byla vytvořena tzv. Velká Praha. Ve 20. a 30. letech rozsáhlá výstavba v okrajových čtvrtích (Dejvice, Spořilov, Zahradní Město). 1939 – 45 okupace nacisty, v květnu 1945 pražské povstání. Po 2. světové válce rozsáhlá výstavba prefabrikovaných sídlišť na okraji Prahy; centrum zůstalo až na výjimky nedotčeno necitlivými stavebními zásahy, došlo však k chátrání historického domovního fondu a devastaci životního prostředí. V listopadu a prosinci 1989 Praha centrem protikomunistických demonstrací; po roce 1990 rozsáhlá renovace zejména centra města a městské infrastruktury, výstavba nových komerčních budov a zařízení.

Související hesla