Pražský hrad

, hrad v Praze v ČR; od konce 9. stol. centrum české státnosti, sídlo českých knížat a králů, dvakrát sídlo římskoněmeckých císařů, sídlo prezidentů ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR. Založen jako přemyslovské hradiště asi v 80. letech 9. stol. knížetem Bořivojem, který sem přesídlil z Levého Hradce a v roce 885 zde založil druhý křesťanský chrám v Čechách, zasvěcený Panně Marii. V roce 920 založil kníže Vratislav další pražský kostel, baziliku sv. Jiří (otonský sloh, přestavěna a rozšířena v románském slohu, gotické a barokní úpravy), při níž asi 973 založen první klášter v Čechách, obsazený členkami benediktinského řádu. Před rokem 929 založena knížetem Václavem románská rotunda sv. Víta; sv. Václav v rotundě pohřben a kostel se stal kultovním centrem celé země. V roce 973 založeno při kostele sv. Víta biskupství a sv. Vít se stal biskupským chrámem. Po roce 1041 (za Břetislava I.) byl Pražský hrad obehnán zčásti již zděnou hradbou. 1070 – 1140 sídlila některá knížata na Vyšehradě, avšak Pražský hrad nepřestal být hlavním centrem státu. Po 1135 za knížete Soběslava I. rozsáhlá přestavba; vystavěn kamenný palác. 1085 za krále Vratislava II. dokončena románská přestavba rotundy sv. Víta na baziliku. V 2. pol. 13. stol. za Přemysla II. Otakara byl Pražský hrad rozšířen o západní a východní předpolí a obehnán novými hradbami, které navázaly na opevnění právě založené Malé Strany. Rozšířen královský palác. 1306 – 44 úpadek. V roce 1344, zejména z iniciativy tehdy ještě kralevice Karla (Karel IV.), položeny v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství základy gotické katedrály sv. Víta (architekti Matyáš z Arrasu a P. Parléř) a v následujících letech byl Pražský hrad přestavěn v rozsáhlou a honosnou císařskou rezidenci (královský palác s kaplí všech svatých, opevnění aj.). Stavební aktivita přerušena husitskými válkami, po nichž panovníci sídlili do roku 1484 na Starém Městě. Od 1484 za Vladislava a Ludvíka Jagellonského pozdně gotická přestavba hradu, vedená B. Riedem (mohutné pozdně gotické opevnění s dělovými baštami Daliborkou a Prašnou věží, nové palácové, tzv. Ludvíkovo křídlo, mohutný trůnní Vladislavský sál, jezdecké schody aj.). 1541 Pražský hrad poškozen mohutným požárem, poté za Ferdinanda I. Habsburského renesanční přestavba obytných prostor, ale i okolí Pražského hradu (založení renesanční zahrady s Královským letohrádkem). Za Rudolfa II. velký rozkvět; Pražský hrad se podruhé stal centrem císařství. Založena obrazárna, postaven nový palác se Španělským sálem, nové konírny a další budovy. Po roce 1620 úpadek Pražského hradu; jeho význam vzrostl až za Marie Terezie v 2. pol. 18. stol., kdy architekt N. Pacassi přestavěl hrad ve střídmém pozdně barokním stylu zhruba do současné podoby. Od 17. stol. v areálu Pražského hradu tzv. parazitní zástavba provizorních přístřeší, jejímž pozůstatkem je dnešní Zlatá ulička. V 2. pol. 19. stol. dostavba chrámu sv. Víta (slavnostně otevřen 1929). Po roce 1918 úpravy Pražského hradu na sídlo prezidenta republiky (architekt J. Plečnik). Národní kulturní památka.

Související hesla