Prérie

, stepní biom oblasti nearktické. Rozlišují se tři základní typy: pravá prérie s porosty vousatek a jiných dlouholistých trav, krátkostébelná prérie s porosty trav rodů Bouteloua a Buchloe, prérie porostlé trsnatými travami a bylinami.

Ottův slovník naučný: Prérie

Prairie [prérí], franc., louka, potom název stepí severoamerických, který přenesen i na jiné krajiny rázu podobného. V širším smysle rozumíme jimi celou východni čásť Severní Ameriky od Skalných Hor na východ, v užším smysle jenom kraje v poříčí střed. a dolního toku ř. Ohio a středního toku ř. Mississippi. Na západ prairiepřecházejí v plains (angl.), které se potom prostíraji až k Tichému okeánu. Západní čásť jest mnohem vyšší, až 2000 m, východní jenom do 300 m. K západu celkem stoupá výška. Řeky mají hluboká řečiště se strmými břehy vápencovitými nebo pískovcovitými; místy, jako Missouri, dělají močály značné šířky. Podkladem jsou jim horizontálně uložené vrstvy terciérní, které na východě erosí byly silně porušeny, na západě zase jsou známky doby ledové. Okraj jejich jest velmi chudý rostlinstvem, za to na místech, jež mají větší vlhkost, vidíme lesy, které dnes pokrývají až 20% půdy. Ze zvířat znám jest bison, dnes již skoro vyhubený. Původ prairií dlužno hledati jenom v podnebí. Srv. Schlagintweit, Die Prairien des amerik. Westens (Lip., 1876); Berthault, Les prairies (Pař., 1896). Nový.

Související hesla