Prespanské jezero

, makedonsky Prespansko Ezero, albánsky Liqeni i Prespës, řecky Megalé Prespa – jezero na hranicích Makedonie, Albánie a Řecka; rozloha 285 km2, maximální hloubka 54 m, výška hladiny 853 m n. m. Spojeno podzemním odtokem se sousedním Ohridským jezerem; za vysokého vodního stavu přítok z Malého Prespanského jezera (43 km2, 967 m n. m.). Endemické druhy vodní fauny.

Ottův slovník naučný: Prespanské jezero

Prespanské jezero, jezero v tur. vilájetu monastirském, 33 km na východ od Ochridského jezera, ve vyšší poloze (845 m) než toto (690 m), obklíčeno jest vysokými horami, mezi nimiž vynikají Galičica (2043 m) na západní a Peristeri (2859 m) na východní straně. Povrch jeho měří 198 km2, šířka od v. k z. 15 km a délka od s. k j. 20 km; na jižním svém konci tvoří dva malé zálivy, z nichž jeden uzavřen jest ostrůvkem. Skládá se ze dvou jezer, která jsou oddělena písčitou převlakou místem jen 10 krokův širokou; hladina jižního jezera leží podle Cvijice 5 až 6 m výše než hladina jezera severního. Přitoky obou jezer jsou četné potoky menší. Nadzemského odtoku není. Podzemní odtoky ve vápencových horách má severní jezero do jezera Ochridského, jižní jezero, odtékající i do severního, do řeky Devolu. Severní čili Golemo jezero (veliké jezero), Golema Prespa, má podobu okrouhlou. Na severní straně prostírá se úrodná kotlina, ve které leží město Resen, na cestě z Bitole do Ochridu. Za příčinou měnivého povrchu hladiny jezerní severní pobřeží je bahnité, se zimničnými výpary. Břeh východní i západní je na úpatí lesnatých hor dosti hustě obydlen. Podél západního břehu jde silnice z Bitole přes Resen do Korče. Největší hloubka podle měření Cvijićových jest 54 m. Dva skalné neobydlené ostrovy slovou Grad a Mali Grad. Podzemní odtoky jezera jsou na západní straně na místě řečeném Zavir: vody vyrážejí do jezera Ochridského v sousedství kláštera sv. Nauma. Jižní čili Malo jezero, Malka Prespa, má podobu hruškovitou, zužujíc se k jihozápadu. Hloubka dosahuje jen 10 m. Leží v něm veliký ostrov Ail s vesnicí a menší Vidrinec. Mezi obyvateli okolí jsou již i Albánci. Na jižním konci jezera začíná se asi 5 km dlouhá, lesnatá rokle se suchým dnem, řečená Grlo (hrdlo), albánsky Grüke ujkut (vlčí hrdlo), předhistorický to odtok jezera Na jižním konci u vsi Trn vvráží za vysoké vody silný pramen, řečený Vontrok, jehož vody padají do řeky Devolu; když hladina jezera klesne, pramen bývá suchý. KJk.

Související hesla