Příze

, textilnictví výrobek vzniklý zkrucováním pramenů vyčištěného a urovnaného vlákna. Pevnost příze je dána pevností vlákna a zákrutem.

Ottův slovník naučný: Příze

Příze (angl. yarn, frc. fil, něm. Garn, pol. przędza, rus. prjaža) jest výrobek vzniklý z vláken předením. Podle suroviny, ze které vznikla, rozeznává se příze: bavlněná, lněná, vlněná atd; vigogne je příze ze směsi vláken bavlněných a vlněných. Smíšené příze (mixed yarns) předou se ze směsi alpaky, vlny mohairové, hedvábí a bavlny. Lid označuje slovem » příze« přízi lněnou a slovy »výrobky celo- a polopřezné« výrobky celo- a pololněné. Příze zpracuje se jako surovina ve tkalcovství, stávkářství, pletařství a prýmkářství a při šiti a vyšívání. Užívá se jí buď jednoduché nebo skané, ve stavu původním (příze surová) nebo upravené. Skaná příze (Zwirn) vznikne zakroucením dvou nebo více přízí jednoduchých v jednu niť na strojích skacích; je buď hladká (jedno-nebo vícebarevná) nebo zdobena uzlíky, smyčkami a p. (t. zv. příze nopková); dvoubarevná příze skaná nazývá se mouliné. – Úprava příze vztahuje se jednak na smotávání, požehání, leštění, propařování a balení, jednak na bílení, barvení a potiskování.

Smotáváním na strojích smotávacích převádí se příze s potáčů nebo cívek strojů přádacích v přadena; navíjí se na sklopný dřevěný válec laťový. Určitý počet návinů tvoří pásmo a určitý počet pásem přadeno. Jednotlivá pásma oddělena jsou od sebe pásmicí. Přadena jsou různé velikosti podle druhu příze Bavlněná příze (fr. fil de coton) má smotávání anglické a francouzské. Při anglickém jest obvod válce smotávacího stroje (motáku) 1 1/2 yardu, 80 návinů (nití) tvoří pásmo a 7 pásem přadeno = 840 yardů; při franc. smotávání přadeno má 1000 m v 10 pásmech po 70 nitech; obvod motáku = 1 3/7 m. – Příze z vlny mykané (fil de laine cardée) má asi 16 způsobů smotávání; převládá smotávání metrické s přadeny po 1000 m v 10 pásmech po 70 nitech ŕ 143 cm nebo po 73 nitech ŕ 137 cm, nebo po 80 nitech ŕ 125 cm. – Příze z vlny česané (fil de laine peignée) smotává se po způsobě francouzském, anglickém a metrickém; metrické smotávání je nejčastější a stejné jako u příze z vlny mykané. – Pro přízi lněnou, koudelnou a konopnou obvod motáku jest 2 1/2 yardu při smotávání anglickém a irském, 3 yardy při smotávání francouzském a 3 víd. lokte při smotávání rakouském; přadeno má 12, 10, 20 nebo 30 pásem po 120, 100, 60 nebo 40 nitech. – Příze džutová smotává se podobně jako len, přadena mají však jen 5 pásem. – Smotávání ramie a vigogne je stejné jako francouzské smotávání u bavlny. – Chappové hedvábí má smotávání buď anglické (stejné s bavlnou) nebo metrické: přadeno má 500 m ve 4 pásmech ŕ 100 nitech; obvod motáku = 125 cm. Pro praktickou potřebu nebéře se skutečná délka přadena, nýbrž t. zv. délka kalkulační či upotřebitelná, která jest o 4 až 10% kratší; úbytek délky příze vznikne zejména soukáním.

Požehání má za účel zbaviti přízi vyčnívajících chloupků a učiniti ji hladkou; stane se tak tím, že příze provede se na strojích požehacích několikráte plamenem svítiplynu. Požehané příze užívá se na jemné krajky a pod. Leští se (hladí) příze (skaná), aby nabyla hladkosti a zvýšeného lesku; přadena namáčejí se do slabě lepivého roztoku (gummové vody) a potírají dřevěnými lištami na lešticích strojích. – Alby příze změkla a netvořila kliček, propařuje se v uzavřených nádobách. Příze, které se nepotřebuje na místě výroby, uzpůsobuje se balením k zasílání. Potáče rovnají se do beden, přadena lisují se v balíky různé velikosti. Balíky příze bavlněné mají 10 nebo 5 angl. liber a v balíku jsou svazky (panenky) obyčejně po 10 přadenech; počet svazků v 10liberním balíku rovná se číslu příze (viz níže). Vlna, ramie, vigogne a hedvábí chappové zasílají se v balících 5kilových. Lněná, koudelná a konopná příze balí se po kopách; při anglickém a francouzském smotávání má kopa 10 svazků po 5 kusech a po 4 přadenech, při irském a rakouském smotávání má kopa 60 kusů po 4 přadenech. Džutová příze bývá v balíkách po 16, 8, 4 nebo 2 kusech po 20 přadenech; v každém balíku je 60.000 yardů příze

Potiskování příze je výkon ruční, méně často strojní, a dodává se jím přízi pestrých barev. Užívá se potištěné příze ve tkalcovství na nepravé koberce brusselské, na moquetty, imitace smyrenských koberců, na látky damské a p.; také ve stávkářství dochází užití.

Vlastnosti příze, k nimž přihlížeti jest při posuzování příze, jsou: rovnoměrnost, oblost, hladkost, zakroucení, pevnost, pružnost a jemnost.

Rovnoměrnou, oblou a hladkou je příze, když nemá uzlíků, příkrutů a sesílených nebo seslabených míst, počet vláken v každém průřezu je stejný a průřez je kruhový; požadavkům těmto obyčejně příze vyhovují, nejméně příze lněná a příze z vlny mykané. Posouditi lze rovnoměrnost příze zkoumadlem na rovnoměrnost příze Zkoumaná niť navinuje se na desku a () potaženou tmavým nebo světlým aksamitem (podle barvy p.), která otáčí se klikou k a řemenem r; při tom vede se příze očkem o na matici b mikrometrického šroubu c, který uložen je přesně rovnoběžně s deskou a a otáčí se klikou k. Za každé otočení klikou vytvoří se na desce jeden návin o výšce rovné výšce závitu šroubu c; příze leží potom na desce v hustých přímkách rovnoběžných a každá nerovnoměrnost stane se tím velmi patrnou. Zkoumá-li se příze z potáče, nasadí se potáč na vřeteno v.

Pevnost příze je důležita pro pevnost tkaniny. Zkoumá se t. zv. dynamometry na přízi. Nejjednodušší z nich () má hák a na dvouramené páce b se závažím z a ukazovákem c; na hák upevní se zkoumaná příze a za druhý její konec vedený přes kladku k zvolna se táhne; tím zvedá se závaží z, až příze se přetrhne. Číslo na stupnici, na kterém se ukazovák při tom zastaví, udává pevnost příze; západka e znemožňuje samovolný návrat zvednutého závaží. Provádí se nejméně 10 pokusů trhacích a stanoví se průměrná pevnost.

Pružnost příze udává se délkou, o kterou příze tahem se prodlouží, než se přetrhne; stanoví se dynamometrem na přízi, na kterém připojí se za tím účelem zvláštní stupnice.

Jemnost či tloušťku příze nelze stanoviti přímým měřením a určuje se proto jemnost vážením; podle výsledku vážení p. se čísluje a udává číslo příze buď počet jednotek váhy, které váží jednotka délky (u hedvábí), nebo počet jednotek délky, které jdou na jednotku váhy. Jednotky volí se rozmanitě a rozeznává se podle toho různé číslování. Číslo skané příze udává se ve tvaru zlomku, kde čitatel značí číslo a jmenovatel počet nití jednoduché příze, ze které příze skaná; vznikla na př. čís. 20/2 značí přízi, která vznikla skaním 2 přízí jednod. č. 20. Pokus zavésti jednotné mezinárodní číslování pro všechny příze (jednotka délky 1000 m a jednotka váhy 1 kg) doposud selhal.

V praxi příze co do jemnosti dělí se na hrubou (čís. 4 – 30 u bavlny), prostřední (čís. 30 až 100 u bavl.), jemnou (100 – 200 u bavl.) a zvláště jemnou (přes 300 u bavl.). Výjimečně předou se i příze hrubší než č. 4, resp. jemnější než 300.

Navlhavost příze má význam hlavně u hedvábí a vlny a stanoví se přípustné množství vody. Činí u bavlny 8%, u vlny mykané 17%, u vlny česané 18 1/4%, u lnu 11% a u hedvábí chappového 10% váhy příze suché.

V obchodě s přízí označuje se příze jmény: water, t. j. příze se stroje křídlového , throstleswater (příze se stroje prstencového) a mule (příze se selfactoru). První dva druhy jsou více zakrouceny a označují se též jako příze osnovná (warp, Kettengarn), poněvadž se jí užívá ve tkalcovství na osnovu, třetí druh je méně kroucený a méně pevný a označuje se jako p. útková (weft,. Schussgarn), poněvadž se jí užívá ve tkalcovství na útek. Mimo to rozeznává se podle účelu: příze stávkářská, prymkářská, příze na koberce, na pletení, háčkování, vyšívání, příze k šití (niti) atd. Více zakroucená příze útková nazývá se medio čili poloosnovná. Vedle této strojní p. vyskytuje se tu a tam ještě ruční p. (ručně předená) lněná. Příze z vlny česané dělí se na tvrdou a měkkou; výčesky z česacího stroje spřádají se na přízi poločesanou (Halbkammgarn). Mélange je příze z přediva dvou- nebo vícebarevného. Přede-li se příze tím způsobem, že k předivu určité barvy přidává se předivo barvy jiné v určitých intervalech, vznikne příze žíhaná.

Jakost příze označuje se jmény: prima, secunda a tertia, vedle různých způsobův označování jakosti vlastních jednotlivým přízím (u vlny na př. 3A, 2A, A, B, C, D, E, u bavlny: prima, dobrá prima, malá prima atd.). Nejlepší příze bavlněné dodává Anglie, lněné Belgie a Nizozemí, džutové Dundee ve Skotsku, vlněné Anglie a Elsasko a j. v, České výroby příze z vlny česané a hedvábí chappového není. Beroušek.

Související hesla