Prokůpek

, český politik a kněz; poprvé připomínán v roce 1424 jako člen Žižkova východočeského svazu, od roku 1427 duchovní vůdce polního vojska sirotčího. Nesmiřitelný protivník kompromisů s římskou církví a Zikmundem Lucemburským. Zahynul v bitvě u Lipan na straně husitských radikálů.

Ottův slovník naučný: Prokůpek

Prokůpek viz Prokop Malý.

Prokop: Malý (Menší), též Prokůpek zvaný, sirotčí kněz a válečník (.†30. květ. 1434). Byl ve vojště bratrském již za Žižky a připomíná se zejména r. 1424, kdy s knězem Ambrožem provázel tělo Žižkovo ku pohřbu. Odtud vstoupil mezi Sirotky, v jejichž vojsku zastával úřad duchovního. Teprve r. 1428 byl zvolen za »správce«, t. j. nejvyššího velitele sirotčího vojska, jímž pak zůstal až do své smrti. Prokůpek účastnil se tak všech výprav a akcí Sirotků formálně vždy v čele, ve skutečnosti však neměl úlohy vynikající ani politicky ani vojensky. Zejména po této stránce podřízení mu hejtmané polního vojska (nejprve Velek Koudelník a po jeho smrti od r. 1431 Čapek ze Sán) byli vlastními vojevůdci Sirotků. R. 1434 na jaře Prokůpek byl v táboře u Plzně vyhlídnut mimo jiné za posla do Basileje k jednání s císařem Sigmundem, k jízdě však tehdy již nedošlo. Přijednáni husitských stran s konciliem Basilejským Prokůpek stál stranou. Spolu s Prokůpem Velikým padl Prokůpek v bitvě u Lipan, kde jako vždy dosud velel vojsku Sirotčímu.

Související hesla