Proust Joseph Louis

, francouzský chemik. Objevil glukosu, zabýval se zkoumáním neměnných hmotnostních poměrů prvků ve sloučeninách.

Ottův slovník naučný: Proust Joseph Louis

Proust [prú] Joseph Louis, chemik franc. (* 1754 v Angersu – † 1826 t.). Studoval chemii u otce lékárníka, později odebral se do Paříze, kdež byl jmenován vrchním lékárníkem v nemocnici Salpetrière. Vyučoval týmž časem chemii v ústavě svého přítele Pilâtra de Rozier, s nímž podnikl také větroplavbu. K vyzvání špan. krále Karla IV stal se professorem chemie na dělostřelecké škole v Segovii, pak v Salamance, načež r. 1789 stal se ředitelem královské laboratoře v Madridě. Když Karel IV. padl, Proust pozbyl svého místa a usadil se ve Francii, v Craonu, pak v Angersu. R. 1816 jmenován členem Akademie. Byl ze zakladatelů mokré analyse ve Francii a z předních chemiků své doby vůbec; svými pracemi přispěl značně k poznání zákona o rovnomocninách při slučování prvkův a látek chemických, ve kteréž příčině polemisoval v l. 1801 – 08 s Bertholletem (v t.). V chemii organické objevil cukr hroznový, o němž přednášel v Madridě již r. 1799. Byv později vyzván od Napoleona I., aby zřídil továrnu na dobývání takového cukru, odmítl. Přečetné jeho práce, obsahem i slohem vynikající, jsou uloženy v »Journal de physique« (1777 – 1819), v »Annales de chimie et de physique« (1790 – 1824), v »Mémoires du Muséum d’histoire naturelle« (1821) a v »Recueil des savants étrangers«. O sobě vydal: Indagaciones sobre el esteñada del cobre, la vajilla de estaño y el vidriado (Madrid, 1803); Memoire sur le sucre de raisins (Pař., 1808); Recueil des mémoires relatifs à la poudre à canon (t., 1815); Essai sur une des causes qui peuvent amener la formation du calcul (Angers, 1824)

Související hesla