Psychologie

, věda zabývající se duševními jevy na všech úrovních rozvoje života, tj. člověka i živočichů, popř. jejich modelováním (tzv. umělá inteligence). Zabývá se složkou objektivní, navenek zaznamenatelnou, i složkou subjektivní, prožitkovou. Studuje jednotlivé jevy (funkce) duševního života (např. vnímání), celek těchto jevů (osobnost) i začlenění jedince do sociálních vztahů. Zkoumá duševní jevy v jejich vývojové dynamice u živých bytostí všeobecně (ve fylogenezi) a u jednotlivce (ontogeneze, psychologie životního běhu). Původně byla součástí filozofie (v tomto smyslu se za zakladatele psychologie považuje Aristotelés – spis O duši). V 19. století se psychologie rozvíjela jako samostatný vědní obor, jehož základem byl experiment. Psychologie úzce spolupracuje s přírodními vědami (neurofyziologie, neuropsychologie, zkoumá souvislost projevů duševního života s funkcí mozku a nervového systému), se sociologií, pedagogikou a lékařstvím (zejména psychiatrií, pediatrií, neurologií a psychosomatikou). Psychologie se dělí na jednotlivá odvětví podle metod, které používá (např. psychologie behavioristická; viz též behaviorismus), a podle zaměření. Různě zaměřené psychologické směry se liší svým zaměřením, medodami a východisky. Například hlubinná psychologie se snaží proniknout do podvědomých a nevědomých úrovní psychiky jedince a snaží se postihnout pudové vztahy v emoční a volní oblasti (S. Freud, A. Adler, C. G. Jung aj.). Psychologie tvarová (psychologie celostní, gestalt psychologie) je psychologický směr založený na celostním chápání psychického dění, nadřazenosti celku nad částmi (psychologické obsahy ve vědomí vznikají ze zážitku jako celku). Některé další psychologické směry: behaviorismus, humanistická psychologie, psychologie analytická, psychoanalýza, transpersonální psychologie. Další obory psychologie podle oblasti, v níž působí: a) psychologie forenzní aplikuje psychologické poznatky při vyšetřování trestné činnosti (posouzení osobnosti a motivů pachatele, hodnověrnosti svědecké výpovědi), při rozhodování ve věcech manželství a výchovy dětí, při resocializaci odsouzených; b) psychologie klinická uplatňuje psychologické poznatky prostřednictvím klinického psychologa při diagnostice, terapii a prevenci duševních poruch; zabývá se vztahem pacienta a lékaře; c) psychologie pedagogická se zabývá psychologickými zákonitostmi výchovy a vzdělávání v jednotlivých obdobích lidského života, osvojováním vědomostí, psychickými procesy učitele a žáka; d) psychologie sociální se zabývá vlivem sociálních faktorů na psychiku člověka v sociálních situacích (sociální interakce, postoje, role, sociální skupiny); e) psychologie poradenská pomáhá při řešení náročných situací v různých oblastech života (manželství a rodina, školství, volba povolání, rekvalifikace ap.); f) obory psychologie pracovní, průmyslové a organizační se zabývají mezilidskými vztahy v rámci pracovního procesu, pomáhají vytvořit příznivou psychickou atmosféru na pracovišti, uplatňují se při výběru pracovníků pro náročné a odpovědné funkce, při vyhledávání „lidských“ rezerv ap.; g) psychologie lékařská využívá psychologické poznatky a metody potřebné pro práci lékaře, které podporují dobrý vztah mezi pacientem a lékařem a přispívají k uzdravení pacienta; h) psychologie zdravotnická uplatňuje psychologické poznatky v práci zdravotního personálu (např. zdravotních sester).

Související hesla