Purismus

, snaha o čistotu;
1. literatura úsilí o očistu jazyka a literatury od cizích vlivů, rozvinuté v Německu zejména v 17. stol. jako reakce na módní literaturu zábavného charakteru, která byla pod silným francouzským vlivem;
2. jazykověda snaha o udržení čistoty jazyka, projevující se odmítáním prostředků přejímaných z cizích jazyků nebo jejich vlivu;
3. výtvarné umění úsilí o stylovou čistotu v tvorbě, zejména architektonické; a) směr v historizující architektuře a v obnově historických staveb v 19. stol. Charakteristický přísným lpěním na tzv. čistém slohu a nekompromisním odstraňováním pozdějších úprav. Historické stavby „očišťovány“ do původního stavu, často i bez jasných dokladů a dokumentace; nerespektováním pozdějších architektonických doplňků často poškozena organičnost stavby. Významným teoretikem i praktikem purismu Viollet-le-Duc. V českých zemích zejména J. Mocker; b) umělecký směr založený 1918 A. Ozenfantem a Le Corbusierem, kteří vydali manifest Après le cubisme (Po kubismu). Umělecká tvorba má být podřízena konstrukčním zákonům a ideálním matematickým poměrům. Symbolem nového umění má být stroj jako výraz dokonalosti a odstranění všeho, co nevyplývá z jeho funkce. Uplatněn zejména v užitém umění a architektuře. Z latinského purus, čistý.

Ottův slovník naučný: Purismus

Purismus (z lat. purus, »čistý«) je snaha po očištění jazyka od cizích slov a způsobů mluvení. Jako podobné snahy vůbec má purismus do značné míry svou oprávněnost, kdežto jeho přeháněni zabíhává ve zbytečnosti a může býti i na škodu. Purismus je v plném právě, kde jde o to, aby se vymýtily cizomluvy zbytečné, za něž má jazyk slova svoje, nebo kde dovede přirozenými svými prostředky vyjádřiti pojem nový slovem každému srozumitelným; na scestí se dostává, kde mermomocí chce z domácích prostředků nahraditi slova druhdy i po staletí ve všech nových jazycích osvětových běžná (tak rozl. názvy vědecké jako elektřina, algebr, mathematika, vismut, magnet a p.) nebo slova v jazyce zdomácnělá, jejichž cizí původ ani se necítí (na př. č. museti, fiala, kmotr, punčocha atd.). K tomu neviděti, kde by vlastně purismus měl přestávati, poněvadž jazykozpyt stále shledává, že přirozeným vzájemným vlivem různých národů i pojmy nejběžnější bývají vyjádřovány slovem cizím (cizí slova jsou i na př. č. mléko, jablko, broskev, ředkev a m. j.). Ztý.

Související hesla