Rabín

, náboženský duchovní vůdce židovské obce; její učitel a kazatel, znalec židovského náboženského práva a tradice; židovský kněz. Označuje postavení, funkci na rozdíl od uctivého titulu rabbi.

Ottův slovník naučný: Rabín

Rabíni jsou učitelé židovské víry podle talmúdu, jež si povolávají obce náboženské, nebo jež dosazuje stát. Dříve neučili toliko mládež Zákonu a nekonali jen sňatky a rozvody, nýbrž kázali též, soudili a někdy i písařili v obci, jak v osmanských zemích bývá posavad. Dnešní pravomocí jejich jest podávání dobrozdání o rituálně zákonném, uzavírání sňatků, rozvody, zkoušeni košeráků, kázání v synagoze a vyučování talmúdu. Francouzskému konsistoriu židovskému předsedá velerabín; v jiných zemích jsou rabíni zemští, krajští, místní. Učiliště (semináře) rabinská má Vídeň, Pešť, Berlín, Vratislav, Paříž, Padova, Londýn a Cincinnati (amer.). Dřive lišíváni rabíni od kazatelů; nyní, kdy jen učení mužové se stávají rabíny, rabíni vyučuji také náboženství, káží a vykonávají bohoslužbu.

Související hesla