Rada

1. výkonný, příp. kontrolní orgán obce (jako samosprávné jednotky), města, okresu, popř. společnosti, sdružení aj.; 2. titul vyššího úředníka veřejné správy.

Ottův slovník naučný: Rada

Rada: (muž.) jakožto hodnost a čestný titul, jejž udilí panovník obvčejně k návrhu vlády. Nejvyšší hodnost v mocnářství Rak.Uher. jest hodnost c. a k. tajného rady, s níž spojen jest titul »Excellence«. Tajni radové nosí zvláštní dvorní uniformu. – Titul dvorního rady udílí se úředníkům vyššího, poněkud samostatného postavení, professorům univ. a j. Úředníci, jichž postavení s titulem dvorního rady samo sebou jest spojeno, jsou radové nejvyššího soudního dvoru, radové ministerští a první radové při místodržitelství. – Tituly vládního nebo císařského rady udělují se jako vyznamenání osobám úředním, pak přísedícím při c. k. obchodních soudech a j. Vynikající osobnosti z oboru obchodu a prumyslu jmenovány bývají c. k. komerčními rady, vynikající inženýři a stavitelé stavebními rady, professoři střed. škol dostávají titul školních radů atd.

Rada: (žen.) v přeneseném smysle znamená sbor mužů zvolených k tomu, aby určité záležitosti projednávali a vyřizovali. Ve mnohých státech stojí panovníku po boku státní rada, v Rakousku záležitosti státní řídí říšská rada, záležitosti školské vyřizuje školní rada (zemská, okresní), o veřejné zdravotnictví pečuje nejvyš. rada zdravotní, záležitosti obecní v městech spravuje rada městská, v obcích rada obecni, podniky akciové a pod. spravuje správní rada atd.

Související hesla