řády řeholní

, v katolické a pravoslavné církvi společenství, v nichž se sdružují řeholníci, muži nebo ženy, žijící v relativní oddělenosti od světa, zasvěceni Bohu, v chudobě, čistotě a poslušnosti. Řádů a jim podobných řeholních společenství (viz též kongregace) jsou stovky; každý se řídí vnitřními předpisy (řeholemi, statuty), podléhá místnímu biskupovi nebo papeži. Katolické řeholní řády se dělí na několik skupin podle stylu řeholního života: a) mniši spojují tělesnou či jinou práci se slavnostní liturgií hodin a rozjímavou modlitbou (např. basiliáni, benediktini, cisterciáci); b) řeholní kanovníci doplňují společnou chórovou modlitbu a společný život běžnými kněžskými aktivitami (augustiniáni, kanovníci, premonstráti aj.); c) mendikanti nejsou vázáni na konkrétní kláštery, komunity žijí spíše uprostřed měst, věnují se duchovním službám (františkáni, dominikáni, karmelitáni aj.); d) řeholní klerici tvoří kněžské řády zasvěcené konkrétní aktivitě, např. výchově (piaristé) či misii. Viz též křižovníci, řády rytířské.

Související hesla