Ravenna

, město v severní Itálii u Jaderského moře; 138 000 obyvatel (1998). Zpracování ropy a zemního plynu, průmysl chemický (výroba hnojiv), gumárenský, potravinářský. Přístav. Muzea, galerie. Historické památky zejm. z raně křesťanského období (baziliky z 5. – 6. stol. s mozaikami: San Apollinare, San Vitale, mauzoleum Gally Placidie; dále Theodorikovo mauzoleum z 6. stol. aj.). Od roku 1996 součást světového kulturního dědictví UNESCO. – Ravenna založena asi v 8. stol. př. n. l. Umbry. V 5. stol. př. n. l. v rukou Etrusků, od roku 191 př. n. l. součást římské říše. Od 402 n. l. sídelní město západořímských císařů. 493 – 522 hlavní město ostrogótského království. Od 756 součást církevního státu, později městská komuna. 1449 – 1509 pod vládou Benátek, od roku 1509 opět převážně v církevním státě. Od 1861 součást Itálie.

Ottův slovník naučný: Ravenna

Ravenna, hl. město ital. prov. t. jm. v sev.-ital. krajině Emilia, 10 km od moře Jaderského, s nímž spojuje ji průplav Corsini, dl. 11 km, ve výši 10 m n. m., stanice železniční trati Ferrara-Rimini s odbočkou na trať Bologna-Ancona, koncový bod parní tramwaye, vedoucí odtud do Forlì, na 44° 25' 8'' s. š. a 12° 11' 51'' v. d. Gr., má 64.031 obyv. (1901) a vykazuje následkem dlouhé vlády byzantských císařů nad městem nejkrásnější a nejhojnější památky byzantského umění v záp. Evropě. Nejdokonalejším a nejslavnějším jich typem jest chrám San Vitale, úplně rekonstruovaný, který má osmistěnou kupoli, spočívající na 8 pilířích s paprskovitě rozloženými kaplemi a jehož hlavní ozdobou jsou nádherné mosaiky. Kathedrála založena byla již kolem r. 400, avšak r. 1743 byla úplně přestavěna, chová 2 starokřesťanské sarkofagy, biskupský stolec z r. 550 a fresky od Guida Reni. K ní přiléhá baptisterium, osmistěná to stavba s kupolí, mosaikami a antickými sloupy. Pozoruhodným vzorem starokřesťanské basiliky jest Sant’ Apollinare in Classe. Ve chrámě San Nazario jest mausoleum císařovny Gally Placidie, v kostele San Francesco jest sarkofag arcibiskupa Liberia z r. 350, vzácná mosaika jest v chrámě Santa Maria di Cosmedin. Z r. 504 pochází chrám Sant' Apollinare Nuovo, původně ariánská kathedr. se starokřesť. ozdobami ve střední lodi, jest to třílodní basilika, právě tak jako Santo Spirito, rovněž Theodorichem založená. Náhrobek tohoto krále jest v kapli Santa Maria della Rotonda, pokryté monolithickou střechou, vážící 400 t. Císařovnou Gallou Placidií založen byl chrám San Giovanni Evangelista r. 424, kdežto z r. 438 pochází San Giovanni Battista a z r. 432 Santa Agata. Zmínky zasluhují dále trosky paláce Theodorichova, palác arcibiskupský s kaplí s mosaikami z V. a VI. stol., náhrobek Dantův, socha papeže Klementa XII. atd. Ve městě jest arcibiskupský seminář, lyceum, gymnasium, technický ústav a technická škola, akademie krásných uměni se sbírkou obrazů, soch, odlitkův a rytin, divadlo, veliká nemocnice, 2 sirotčince, spořitelna, obecní knihovna se 70.000 svazky a 700 rukopisy, mezi nimi Aristofanův, Ciceronův, Dantův, modlitby Marie Stuartovny a j. zvláštnosti, dále městské sbírky, byzantské museum atd. Ravenna jest sídlem prefekta, arcibiskupa a obchodní komory. Hospodářský život města jest ve velikém úpadku. Hlavním pramenem výživy jest vinařství, hedvábnictví, mlynářství, jirchářství, sklářství, cihlářství atd. Obchod jest dosti nepatrný, lodní ruch v přístavě ravennském činí asi 1500 lodí s 50.000 t ročně, v květnu konává se tu veletrh. Na jv. od města prostírá se na břehu moře Jaderského piniový les Pineta, dlouhý 40 km a šir. 1 – 4 km, již za dob římských proslulý, avšak dnes velmi prořídlý. Tšr. – Ravenna leží při někdejší veliké laguně, již tvořily jižní hrdlo pádské a některé apenninské bystřiny, na místě po celý starověk nepřístupném s pozemské strany. Podle podání byla založena Řeky, kteří však záhy ustoupili Umbrům. Záhy vstoupila Ravenna ve spolek s Římany a r. 49 př. Kr. obdržela právo občanské. Tehdy podle svědectví Strabónova Ravenna byla obklopena vodami a měla domy vesměs dřevěné. Za císařských dob vzkvétala Ravenna neobyčejně, jsouc předním přístavem pro vývoz alpského dříví, po Pádě a pobočkách plaveného, a od dob Augustových stanicí císařského válečného loďstva, při níž vznikla čtvrť městská Classis, a mezi Ravennou a Classí další čtvrť Caesarea s četnými chrámy a úředními budovami. Císař Honorius učinil r. 395 po Kr. Ravennu svým sídlem, načež zůstala sídlem císařským až do r. 476. Také Odoaker a Theodorich v ní sídlili a z doby té ozdobily se Ravenna i Classis vzácnými památkami pozdně římskými a starokřesťanskými. R. 555 Ravenna stala se sídlem byzantského exarcha a zůstala jím až do r. 752, jsouc pro polohu svou nepřístupna Langobardům, kteří lodí neměli. Záhy stala se Ravenna sídlem arcibiskupa, obdařeného skrze císaře byzantské vzácnými přednostmi, kterýž za rozstrku mezi papeži a císaři sporem o obrazy podníceného jal se domáhati stejných předností s papeži. Za byzantské správy Ravenna byla útulkem zbytků římské učenosti. Pipin Krátký daroval ji r. 756 s exarchátem papeži. Odtud Ravenna změnou polohy své počala klesati. Hrdlo pádské obrátilo se totiž severněji, laguna vyschla, moře ustupovalo od města a Classis i Caesarea úplně zanikly. R. 1275 zmocnila se vlády v Ravenně rodina Polentův a vykonávala ji až do r. 1441, kdy zmocnili se města Benátčané. R. 1509 postoupili tito Ravennu papeži Juliu II., načež zůstala při státě Papežském až do r. 1859. Pšk.

Související hesla