Rawlinson, sir Henry Creswicke

, britský diplomat a orientalista. 1837 a 1844 okopíroval, spolu s pomocníky, rozhodující části bísutúnského nápisu, který vydal. Zásadně přispěl k rozluštění sumersko-akkadského klínového písma.

Ottův slovník naučný: Rawlinson, sir Henry Creswicke

Rawlinson [raolins’n] Henry Creswicke, diplomat a učenec angl. (* 11. dub. 1810 v Chardlingtonu v Oxfordshiru – † 1895), vstoupil r. 1826 jako jinoch do služeb Východoindské společnosti, pobyl 7 let v Indii, kdež osvojil si důkladné vědomosti jazykové. Přidělen jsa r. 1834 angl. vyslanectví v Teheránu, aby spoluúčastnil se výcviku perského vojska, konal r. 1834 i 1835 rozsáhlé cesty po Persii, při čemž navštívil Hamadán (= Agbatana), Persepolis, kdež spatřil a opsal nápisy klínové. R. 1835 meškaje po delší dobu v Kirmanšáb, jal se samostatně bez souvislosti s pokusy v Evropě již učiněnými, kterých ani neznal, luštiti klínové písmo prvého způsobu nápisův Achaimenovských a zjistil záhy jméno Dareios, Xerxés a Hystaspés. Za pobytu v Kirmanšáb zvěděl Rawlinson o velikém nápise u Behistúna, z něhož zatím počátečné řádky opsal a zjistil nová jména perská, z Hérodotových zpráv známá. Jinou tudíž cestou dospěl k týmž výsledkům jako předchůdce jeho Grotefend. R. 1837 chráněn jsa úředním svým postavením, pokračoval v přepisování nápisu behistúnského i opsal za léto celý prvý sloupec a částky druhého i třetího. V další práci přinucen ustati, když r. 1838 vypraven s diplomatickým posláním do Afgánistánu. Vrátiv se r. 1840, vydal nejprve zprávu o svém řešení staroperských klínopisů, jímž doplnil a prohloubil výsledky Lassenovy a Burnoufovy, r. 1844 pak jmenován jsa generálním konsulem v Bagdadě, jal se po stránce starožitnické prozkoumávati nepřístupná téměř údolí sagroská. Při té příležitosti shledal veliké množství nápisův a zobrazených scén na stěnách skalních, o nichž posílal zprávy a výkresy do Britského musea. R. 1847 dokončil přepis velikého nápisu behistúnského a objevil u Hamadána nápisy elvendské. R. 1848 vracel se do Evropy a setkal se v Ninive s Layardem; mezitím vydán perský text behistúnského nápisu s překladem (H. Rawlinson, The Persian Cuneiform Inscriptions, at Behistun, descripted and translated with a Memoir in Persian Cuneiform Inscriptions in general, and in that of Behistun in particular. Lond., 1846). R. 1850 vydal v »Journ. Roy. Asiat. Soc.« On the inscriptions of Assyria and Babylonia, ve kterém již jal se řešiti písmo a jazyk assyrsko-babylonských klínopisů. Vrátiv se jako angl. generální konsul do Bagdada, vydal r. 1852 větší spis Outline of the history of Assyria, as collected from the inscriptions, discovered by A. H. Layard in the ruins of Niniveh (Lond., 1852), v němž pokusil se již těžiti z výzkumů svých pro popsání dějinné. R. 1855 navrátil se do Londýna, stal se r. 1856 řed. Východoindské společnosti, zasedl r. 1858 za Reigate v parlamentě a stal se r. 1858 členem východoindské rady, vzdal se však těchto hodností, když r. 1859 s hodností general-majora jmenován vyslancem v Teheránu. R. 1860 vrátil se však opět do Anglie, byl r. 1865 zvolen opět a to za Frome do parlamentu a r. 1868 znovu do rady indické. Odtud však činnost jeho byla po výtce věnována vědě. R. 1871 zvolen Rawlinson předsedou zeměpisné společnosti, jímž zůstal až do r. 1878, když zvolen byl trusteem Britského musea. Mezitím řešení klínopisů dovršeno a tu Rawlinson pokládal za úlohu svou, aby nejdůležitější klínopisné texty, v Britském museu uložené, staly se ve věrných snímcích badatelům přístupny. Tak vznikla slavná jeho publikace The cuneiform inscriptions of Western Asia, jíž v letech 1865 – 84 vydal Rawlinson 5 velikých svazků, jsoucích základem všeho assyriologického studia. Vedle toho přispíval Rawlinson hojnými články do »Journ. Roy. Asiat. Soc.«, »Journ. Roy. Geogr. Soc.« a i do nově založených »Transactions a Procedings of the Society for Biblical Archaeology«. Seznam spisů jeho v University Circulars John Hopkinsovy university v Baltimoru; životopis vydal Flemming, Beitr. zur Assyriol. II.