Ray John

, anglický přírodovědec. Člen Královské společnosti v Londýně. 1662 – 66 podnikl studijní cestu po Evropě, věnoval se botanice a zoologii. Předchůdce C. Linného; pokusil se o první uspořádání rostlin a živočichů do systému, zavedl biologickou kategorii druh. Jako první zoolog zařadil velryby mezi savce.

Ottův slovník naučný: Ray John

Ray [ré] John (též Wray, lat. Rajus), přírodopisec angl. (* 1628 v Black-Notley v Essexu – † 1705 t.), syn kovářův, vzdělal se na lat. škole v Braintree, později na universitě v Cambridgei, kdež stal se mu přítelem zámožný Francis Willughby. Záhy oblíbil si i pěstil přírodopis, však vystudoval bohosloví a stav se duchovním působil na universitě. Ve válce obč. zpěčoval se složiti přísahu požadovanou parlamentem a pozbyl proto místa svého na universitě. Takto prostředků zbaveného ujal se přítel Willughby a od té doby stále štědře jej podporoval. Ray mohl se pak věnovat nerušeně studiím botanickým i zoologickým. R. 1660 vydal dílo o květeně okolí Cambridge (Catalogus plantarum circa Cantabrigiam nascentium), pak konal studijní cesty po Anglii, namnoze s Willughbym, aby seznal poměry přírodní. Výsledkem toho byla práce o květeně anglické (Catalogus plantarum Angliae, Lond., 1670). S Willughbym dále za účelem přírodovědným procestoval Nizozemsko, Německo, Švýcarsko, Italii a Francii i uveřejnil výsledky cesty této r. 1673. R. 1667 Ray stal se členem král. učené společnosti londýnské a přispíval pilně do spisů jejich. V době té vydal sbírku přísloví a místních výrazů angl. a byl spolupracovníkem učeného jazykozpytce Johna Wilkinsa, biskupa chesterského. S přítelem svým pojal Ray plán velkolepý, zpracovati kriticky přírodopis všech rostlin a živočichů. Willughby obíral se materiálem zoologickým, Ray botanickým i zoologickým. R. 1672 Willughby zemřel. Ustanovil přítele svého vychovatelem dvou synů svých a určil mu roční rentu (60 lib.). R. 1673 oženil se Ray, choť jeho pak pomáhala mu u vychování synů přítelových. Ray žil pak na statku zemřelého přítele svého a pečoval především o vydání spisů jeho, na nichž však podstatně spolupracoval, i uveřejnil tak soustavná díla přítelova o ptactvu (Ornithologia, 1676, 3 sv.; angl. rozšířeněji, 1678) a o rybách (Historia piscium, 1686, 2 sv.). Věnoval se dále pracím svým botanickým a vydal vynikající díla soustavná, z nichž hlavní jsou: Methodus plantarum nova (Amsterdam, 1682; tři další jím obstaraná vydání) a Historia plantarum (Lond., 1686 – 1704, 3 sv.). Po smrti přítelově Ray podjal se sám zpracovati soustavně celou říši živočišnou. Obrátil nejprv zřetel svůj k ssavcům, plazům a obojživelníkům, pak ku ptákům a rybám, konečně ke hmyzům. Zbývající měkkýše zpracoval přítel jeho Martin Lister. Dílo o ssavcích, plazech a obojživelnících uveřejnil Ray sám, díla o ostatních uveřejnil po smrti spisovatelově přítel jeho Derham. Od r. 1678 po smrti matky své Ray žil v rodné obci své, kdež též zemřel. Raya nutno klásti mezi veliké přírodopisce. Náleží mezi první zakladatele nynějšího soustavného přírodopisu, zvláště živočichopisu, jest předchůdcem Linnéovým. Jeho prací umožněna byla veliká práce Linnéova. Ray zavedl pojem druhový, dbal znaků anatomických, jevil snahu po třídění přirozeném, stanovil přesněji užší i širší skupiny živočišné, tak že soustava jeho v příkladech již odpovídá soustavě Linneově. – Srv. Carus, Geschichte der Zoologie (Mnichov, 1872).