Reakce

, činnost, pochod, proces jako odezva na nějaký popud, podnět; 1. fyzika viz jaderná reakce;
2. chemie viz elektrochemická reakce, chemická reakce;
3. psychologie změna chování jako odpověď organismu na vnější nebo vnitřní podnět. Ovlivněna konkrétním podnětem, předchozí zkušeností, současným zdravotním stavem organismu.

Ottův slovník naučný: Reakce

Reakce (z lat.), protipůsobení; v polit. smysle zpátečnictví čili odpor proti svobodě a pokroku.

Reakce v pathol. jmenuje se chování těla nebo i jednotlivých ústrojů tělesných protí škodlivinám na ně působícím. Jeví se obyčejně pochody zánětnými, jejichž prudkost řídívá se stupněm, povahou a velikostí dráždidla (záněty reaktivní).

Reakce chemická jest projev působení chemických prvkův a sloučenin navzájem. Chemie jest nauka o reakcích chemických. Zvláštní péče věnována reakcím, jimiž jednotlivé látky od jiných se liší, čímž vznikla chemie analytická kvalitativná i kvantitativná. Máme reakce jednotlivých těl a reakce celých tříd těl, tím vyznáme se v systému chemie. Rozeznáváme reakce více méně určité, exaktní; máme i reakce povrchní, očité (na př. změny barev), těmto váhy přikládáme jen podmínečně, ač i v nich jsou stupně spolehlivosti. Reakcí barvivých zvláště užívají fysiologové i anatomové studujíce látky ve hmotě organisované, sousledky z reakcí těch platí jen podmínečně. Reakce sledují chemikové váhově i energeticky (thermochemie). Látka reakci určitou vyvolávající slove reagens, činidlo chemické. Máme činidla více méně široce působící; sírovodík na př. sráží velmi mnohé kovy z roztoků solí jejich. Dle energie reakce soudíme o reaktivnosti prvků, sloučenin; nejnověji poznali jsme prvky chemicky nereaktivné (ze vzduchu plyny skupiny argonové) a prvky fysikálně vysoce reaktivné, t. zv. radioaktivné. Rn.

Související hesla