Reaktor jaderný

, zařízení, ve kterém se štěpí jádra těžkých prvků, převážně uranu nebo plutonia. První experimentální jaderný reaktor byl uveden do provozu v roce 1942 v Chicagu. Podle účelu se reaktory jaderné člení na výzkumné, experimentální a energetické (zdroj elektřiny a tepla). V současnosti tvoří základ světové jaderné energetiky reaktor jaderný; a) lehkovodní (LWR), moderátorem a zároveň chladivem je obyčejná voda; rozlišují se dva typy: tlakovodní (PWR), chladicí voda proudí pod vysokým tlakem (jde o nejrozšířenější typ reaktoru jaderného; v ČR je v jaderné elektrárně Dukovany a Temelín zdokonalený typ VVER 1000), a varný (BWR), palivo je chlazeno směsí vody a páry; b) grafitový, moderátorem je grafit. Rozlišují se: plynem chlazený (GCR), chladivem je oxid uhličitý, palivem přírodní uran; zdokonalený plynem chlazený (AGR), chladivem je oxid uhličitý, palivem nízkoobohacený uran; vodou chlazený (LWGR), chladivem je obyčejná voda, palivem obohacený uran (jde o černobylský typ, rusky zkratka RBMK); vysokoteplotní (HTGR), chladivem je helium, palivem obohacený uran (perspektivní typ); c) těžkovodní (HWR), moderátorem je těžká voda, chladivem obyčejná voda, oxid uhličitý nebo těžká voda (nejznámější je kanadský typ CANDU); d) rychlý množivý (FBR), bez moderátoru, chladivem je tekutý vodík, palivem plutonium. Reaktor jaderný je zdrojem škodlivého záření, proto má několik krytů (ocelová nádoba, vodní ochrana, betonový kryt). Reaktor s ochrannými kryty bývá uzavřen v kontejnementu. Viz též jaderná elektrárna.

Související hesla