Regest

, stručný výtah obsahu listiny nebo jiné písemnosti. Podle rozsahu se rozeznává regest záhlavní, uvádějící jen stručně základní údaje obsahu, a regest náhradní, podávající detailní obsah, někdy s částečnou parafrází nejvýznamnějších částí. Stručný regest se také označuje jako inventární záznam, podrobný regest jako katalogizační záznam.

Ottův slovník naučný: Regest

Regest, obyč. v plur. formě regesta (z lat. regerere, zaznamenávati), znamená původně knihu, do níž vpisovaly se záznamy o činnosti některého úřadu, zvláště však opisy, výtahy neb obsahy listin k této činnosti se vztahujících. V tom smysle častěji užívalo se a užívá slova registra, kdežto slovem regest rozumí se obyčejně obsah neb výtah jednotlivé listiny, ať učiněn byl z potřeby úřední nebo za účely vědeckými. Název regesta dává se v moderní literatuře historické dílům, jež podávají obsahy nebo výtahy z určité skupiny listin. Účelem takových děl je poskytovati přehled listinného materiálu po archivech rozptýleného i na různých místech tištěného a do jisté míry i nahraditi vydání plného textu listin, jak je podávají diplomatáře. Z děl toho druhu nejdůležitější jsou Regesta imperii, založená Böhmerem a jím původně vydávaná, jejichž nové vydání, doplněné a přepracované, je dílem několika učenců (Mühlbacher, Ottenthal, Ficker, Winkelmann, Redlich, Huber a j.). Regesta imperii přinášejí obsahy z listin králův a císařů německých s bohatým apparátem kritickým. Papežským listinám věnována jsou Regesta pontificum Romanorum, která až po r. 1198 vydal Jaffé (2. vyd. zpracovali Loewenfeld, Kaltenbrunner, Ewald), od r. 1198 až 1304 Potthast. Výtahy z listin, které se týkají českých dějin, obsahují Regesta Bohemiae et Moraviae, jichž 1. díl (až do r. 1253) vydal Erben, díl 2. – 4. (1253 – 1346) Emler. KKr.

Související hesla