Rehabilitace


1. lékařství návratná péče – úsilí o odstranění následků nemoci či úrazu nebo souhrn činností zaměřených na zlepšení kvality života člověka zmírněním handicapu. Rehabilitaci léčebnou zajišťuje tým lékařských odborníků (lékař, fyzioterapeut, ergoterapeut, psycholog aj.). Rehabilitace ucelená (komprehenzívní) zahrnuje také např. rehabilitaci sociální, pracovní a pedagogicko-výchovnou;
2. právo zrušení nebo zmírnění pravomocných odsuzujících rozhodnutí s účinkem, že se na odsouzeného hledí, jako by nebyl zcela nebo zčásti odsouzen. Rehabilitace bývá spojena s odškodněním za vykonané trestní řízení a trest.

Ottův slovník naučný: Rehabilitace

Rehabilitace, z lat., výraz právn., jehož užívá se ve dvojím smysle. V právu trestním rehabilitace jest opatření, jež má za účel odsouzené osobě, osvědčivší svou lítost a chovající se bezvadně, vrátiti čestné společenské postavení dřívější. Všechny důsledky odsouzení se tu rehabilitací promíjejí. Instituci tuto znalo již staré právo římské (restitutio in integrum) i středověké (v říši Římskoněm. restitutio famae). Ale kdežto podle práva středov. rehabilitace udílena jest jen jako milost panovníkem, podle moderního práva franc. má právo žádati za rehabilitaci každý, kdo splnil zákonné podmínky. – Jiný smysl má rehabilitace (rak. konk. řád užívá v § 246 výrazu Wiederbefähigung) v řízení konkursním. Podle franc. práva obchodního (čl. 614 Code de comm.) mohou za rehabilitaci kridatářovu žádati po jeho smrti i dědicové jeho. V případě tomto jest rehabilitace jen nezištným aktem úcty k nebožtíkovi. Nemohouť důsledky konkursu, jež se týkají jen čestných práv kridatářových, přecházeti na dědice a býti jim na újmu.

Související hesla