Réva

, Vitis – rod dřevnatých lián, dvouděložných rostlin z čeledi révovitých. Zahrnuje asi 40 druhů rostoucích zejm. v Severní Americe a ve východní Asii. Drobné květy jsou seskupeny v květenství (vrcholičnaté laty), plod je bobule. Tvoří úponky. Réva vinná (Vitis vinifera), až 35 m dlouhá liána, šplhá po stromech; při pěstování se krátí každoročním řezem na 1 – 3 m. Poddruh Vitis vinifera subspecies sylvestris tvoří 2 – 3 semena, roste ve stinných lesích a porůstá břehy řek (na Slovensku, v ČR na Moravě). Vitis vinifera subspecies vinifera, s 0 – 2 semeny, rodí sladké zelené, žluté, červené nebo modré plody. Užitková rostlina od doby kamenné, pěstuje se od starověku.

Ottův slovník naučný: Réva

Vitis, réva, rostl. rod čeledi révovitých (Ampelideae), má květy s 5zubým, opadavým kalichem, s 5 plátky, jež konci svými jsou spojeny a dole obříznutě jako čepička opadávají, s 5 tyčinkami, s bliznou hlavato-terčovitou na krátké, tlusté čnělce. Bobule mají 1-4 semena. Vitis vinifera L., r. vinná, jest popínavý keř až přes 30 m dl s listy dvouřadými, střídavými, řapíkatými, srdčitě okrouhlými, 3-5laločnými, hrubě pilovitými. Proti listu jest vždy úponka, proměněná to větevka. Peň tvoří tu t. zv. sounoží (sympodium). Květy sestavené v latách (neprávem hrozny zvaných) mají kalich sotva znatelný, korunu žlutavě zelenou, tyčinky zákorunní do podplodního vroubkovaného terče zatknuté. Tyto, vzrostou. li, odhodí korunu, aby nepřekážela hmyzu při přenášeni pylu s květu do květu. Semeník uzrává v bobuli tmavomodrou n. černou n. zelenou n. žlutou. Mimo rostliny s květy obojakými jsou i jen s prašníkovými květy n. pestíkovými. Pochází z Kavkázu, kde v teplejších polohách ovinuje se kolem stromů, podobně i roste divoce na Balkáně a v již. Francii. Bobule této plané révy jsou malé a kyselé a jsou potravou ptactvu. Štavnaté a chutné bobule pojídají se čerstvé n. sušené jako hrozinky. nebo se z nich lisuje známý nápoj víno. Z četných druhů Vitis uvádíme: Vitis labrusca L., keř s listy srdčitými, často 3- n. 5laločnými, zubatými, na rubu šedě n. červeně chlupatými, s malými latami a velikými bobulemi. Ve východních a středních státech Sev. Amer., také i u nás, stejně jako réva vinná se pěstuje pro výrobu vina n. jako oplétavá rostlina na pokrytí besídek n. stěn vedle jiných rostlin. Vitis aestivalis Mchx. má listy široce srdčité, někdy 3-n. 5laločné, hrubě ne. stejně zubaté, na rubu šedě zeleně plsťnaté, laty veliké s malými bobulemi. V jihových. státech Sev., Střed. a Jižní Ameriky roste a tamtéž se pěstuje. Vitis cordifolia Mchx. má listy srdčité, vykrojeně zubaté, na rubu slabě chmýřité n. lysé, latu volnou s četnými kvítky a malé bobule. Roste v Kanadě a ve vých. a střed. státech Sev. Ameriky. U nás pěstuje se jako oplétavý keř. Vitis rotundifolia Mchx. má listy srdčité, zřídka 3- n. 5laločné, tupě zubaté, lysé a lesklé, laty drobné s málo, ale velikými bobulemi. Roste ve Virginii až na Floridě a poskytuje zvláště tabulové hrozny. Vitis heterophylla Thunbg. má listy srdčité, celokrajné n. 3-5laloč., na rubu lysé n. skoro lysé, laty malokvěté s malými modrými bobulemi. V Číně a Japanu, pěstuje se také v Evropě jako ozdobný, oplétavý keř. Vitis riparia Mich. (Vitis odoratissima J. Don.), r. pobřežní, jest keř oplétavý s listy okrouhle srdčitými, mělce 3-5laloč., hrubě pilovitými a vonnými květy. Pochází ze Sev. Ameriky a sází se u nás někdy na pokrytí besídek. Vm.

Související hesla