Ribera Jusepe de

, španělský malíř a grafik; činný v Neapoli. Žák F. Ribalty. Jako dvorní malíř vedl velkou dílnu s italskými, španělskými a vlámskými pomocníky. Hlavní představitel caravaggiovského expresívního naturalismu; vybíral si zejm. témata umučení, kde mohl plně uplatnit expresívní gesta i mimiku a dramatické protiklady světla a stínů (Umučení sv. Bartoloměje, Sv. Šebestián). Později směřoval ke světlému koloritu a vyrovnanosti. Ovlivnil španělské i italské (zejm. neapolské) malířství.

Ottův slovník naučný: Ribera Jusepe de

Ribera de Jusepe, od Vlachů zvaný lo Spagnoletto (malý Španěl), malíř špan. (* 1588 v Jativě [ve Valencii] – † 1652 [podle jiných 1656] v Neapoli). Byl žákem Franc. Ribalty ve Valencii, načež odebral se bez valných prostředků do Italie. Ač žil nezřídka v nouzi a nedostatku, studoval přece pilně kde mohl klassická díla malířství, zvláště Raffaelova, Correggiova a posléze zvláště si oblíbil Caravaggia. V Neapoli obrátil na sebe pozornost dona Pedra Girona, vévody z Osuny, místokrále neapolského, který jmenoval jej svým dvorním malířem, jímž zůstal i za nástupců Osunových až do své smrti. R. 1630 stal se členem akademie sv. Lukáše v Římě a papež namnoze jej vyznamenával. Ribera náleží k nejznamenitějším naturalistům školy neapolské vynikaje ještě větší energií než Caravaggio. Obrazy jeho poutají zvláště silnou modelaci a propracováním anatomickým i mohutným přísvitem, ačkoli pro stín příliš temný jeho malby ztrácejí svůj původní svěží půvab koloristický, blížící se koloritu Tizianovu. Maloval většinou výjevy ze života mučedlníků a poustevníků, často velmi děsné, pak hlavy a poprsí starých světců, a zejména tyto právě vynikají podivuhodnou znalostí anatomie. Také v oboru mythologie se pokoušel. Z obrazů jeho, z nichž mnohé posílal i do jiných zemí, zvl. do Španělska, nejlepší jsou: Pietas a Přijímáni apoštolů v San Martino v Neapoli; Sv. Januarius tamže; Neposkvrněné početí Panny Marie (1 635) v kostele augustiniánském v Salamance; Umučení sv. Bartoloměje (mus. v Madridě), asi z nejsilnějších jeho prací, několikrát opakovaná, jakož Ribera své obrazy často maloval několikráte; Pastýřové u jesliček (pař. Louvre); Maří Magdaléna; Umučení s v. Vavřince; Diogenes se svítilnou (drážď. galerie); Lítost Petrova (mnichov. pinakothéka); Sv. Šebestián (mus. berl.). Náměty mythologické mají obrazy: Adonis (gal. Corsini v Římě); Silén (v Neapoli); Ixion a Prometheus (mus. v Madridě). Ribera byl také dovedný ryjec a jeho rytiny, počtem 26 kusů, svědčí o tom, že byl přísný kreslíř a dbalý podrobností. Listy jako Mrtvý Kristus, Umučení sv. Bartoloměje, Sv. Januarius, Sv. Jeronym a Bacchus náležejí k nejskvělejším ryjeckým pracím XVI. stol. Italští biografové stěžují si do Ribera-ry, že přes bohatství i pocty, jimiž byl zahrnován, byl velice žárliv na své soudruhy malíře, jako na Guida, Lanfranka a Domenichina, jimž dokonce ukládal i o život. Z četných jeho žáků a napodobitelů vynikli Salvator Rosa a Luca Giordano.

Související hesla