Rituál


1. náboženství a) synonymum obřadu; b) složitější obřad složený z více různých úkonů; předepsaný způsob vykonávání bohoslužebných úkonů; c) liturgická kniha obsahující texty a pokyny k obřadům, např. v katolické církvi k žehnání, svěcení, exorcismu;
2. sociologie ustálený model individuálního nebo kolektivního způsobu chování, který je založen na všeobecných pravidlech přijatých v rámci dané sociální komunity, a to buď vnucených, nebo tradičních. Hraje důležitou roli v dějinách společnosti jako tradičně vypracovaná metoda sociální výchovy (viz též socializace) jednotlivců a jejich přizpůsobení se společenským normám. Umožňuje zvládat standardní společenské situace, hrát odpovídající role sociální. – Rituál má význam také v životě society zvířat (zejm. ptáků a savců); prvek komunikace, stabilizuje vztahy. Viz též ritualizace.

Ottův slovník naučný: Rituál

Rituale romanum, obřadář kněžský, kniha obsahující formuláře svátostných úkonův a svátostin, jimiž přisluhuje kněz v duchovní správě. Starší názvy kněžského obřadáře byly: agenda (v t.), benedictionale, institutio, liber officialis, manuale curatorum (parochorum, pastorum, sacerdotum), obsequiale, ordo, ordinarium, parochiale, pastorale, sacerdotale, sacramentale. Papež Pavel V. r. 1614 vydal rituale romanum rituale romanum, vysloviv zároveň přání, aby kniha ta zavedena byla v církvi obecně. Novou recensi s některými přídavky pořídil pap. Benedikt XIV. r. 1752. Normální vydání nynější, k němuž rozkaz dal pap. Lev XIII., je z nákladu Friedr. Pusteta v Řezně r. 1884. V Čechách rituale romanum rituale romanum zavedeno bylo teprve ve století XVIII., kdy arcib. Ferdinand z Khünburka dal vytisknouti objemný obřadář Rituale romanum romano-pragense (r. 1731), v němž místo zůstaveno i některým obřadům v zemi zdávna obvyklým (svěceni vody tříkrálové, prosby o křížových dnech, pobožnost o slavnosti B. Těla, a j.). Příručními knihami obřadními, jichž u nás posud se užívá, jsou: Manuale ritualis pragensis (r. 1848) a Manuale rituum in cura animarum saepius occurrentium (r. 1873, 1893) s vložkami českých nebo německých promluv, kdežto knihou officiální jest Rituale romanum rituale romanum s dodatkem Collectio rituum particularium a clero provinciae pragensis retinendorum (Řezno, 1872). Soukromý ráz mají Krolmusova Agenda česká křesťanů katolických (r. 1848, 1863) a Rukověť posvátných obřadů církve kat. (s. d.). Vac.

Související hesla