Rohovina

, produkt kůže, ze kterého se tvoří kožní deriváty drápy, nehty, kopyta, dále vrstva pokrývající rohy (rohovitá pochva, toulec) u turovitých kopytníků; jsou z ní tvořeny také rohy nosorožců. Její podstatnou složku tvoří keratin.

Ottův slovník naučný: Rohovina

Rohovina, t. j. látka, z které se skládají rohy, paznehty, kopyta, kly, bývá velmi často surovinou na nejrozmanitější předměty přepychu i denní potřeby. Z rohoviny vyrábějí se milliony tuctů knoflíků ročně přes neobyčejnou konkurrenci průmyslu celluloidového a kaučukového. Neméně značná jest výroba hřebenů, nožů, vidliček, lžic, misek k vahám, tabatěrek, jehlic, držadel k holím a deštníkům, vějířů, kartáčků, párátek, střenek k vidličkám a nožům, obrub ke skřipcům, divad. kukátkům atd.

Rozmanitosti výrobků rohových odpovídá též rozmanitost ve způsobech zpracováni, v celku však je zpracování rohu podobné zpracování dřeva. Sloh je podobný, vlhko a teplo mají podobný vliv na roh jako na dřevo a proto děje se i zpracování rohu nástroji podobnými jako zpracování dřeva. Jen v tom jeví se odchylka, že při rohu je možno spojiti po náležitém změkčení dvě čisté plochy, tak jako železo při svařování.

Nejčastěji zpracovávají se rohy hovězího dobytka, volské a buvolí, pak rohy kravské. Přivážejí se k nám z Uher, Polska, Ruska, Irska, Již. Ameriky (z Buenos-Ayrů, Ria de Janeiro, Montevidea) a z Vých. Indie. Jakostí vynikají zvláště rohy americké, jež od špičky do třetiny bývají černé, ostatek bílé, velmi tuhé a čisté a pěkně se hladí a barví. Rohy krav a obyčejných volů dávají zboží druhé jakosti. Méně cenné jsou také rohy ovčí a kozí, jež se zpracují tak jako vzácnější rohy kamzičí a rohy antilop, hlavně na držadla holí. Rohy buvolí jsou tvrdé a černé a dělají se z nich hlavně špičky dýmek, hřebeny, rukojeti atd. Z rohů nosorožců vyrábějí se rukojeti ke zbraním, v Číně poháry. Jelení parohy, jejichž složení se srovnává se složením kostí, slouží buď ozdobnictví neb se z nich vyrábějí střenky a knoflíky. Z kopyt a paznehtů dělají se nejčastěji knoflíky.

Dříve počínávalo zpracování rohu tím, že roh oddělil se od kořene a že se odřízla špička. Nyní přicházejí rohy obyčejně do obchodu bez kořenů, jichž se upotřebí na výrobu gelatiny. Oddělování rohu od kořene provádí se nožem a dřevěnou paličkou opatrně, aby roh se nepoškodil. Odříznuti děje se pilou. Po oddělení špičky rozřízne se dutá čásť na nejslabším místě, jež bývá na straně vnitřní, ve směru délky. Někdy dutá část před tím se rozkládá na 2 – 3 kusy stejně široké jako předmět (na př. hřeben), který se má z nich vyrobiti. Rozříznutý roh vkládá se do kotlíku se vřelou vodou, a když naměkne, nasazuje se na vidlici a nahřívá se u ohně, načež se rozvíjí pomocí kleští. Rozvinutá deska rohová vkládá se ihned mezi hlazené železné plotny, jichž několik na sobě se narovná a šroubem stlačí. Ve větších továrnách bývají lisovní plotny duté a vyhřívají se horkou vodou nebo parou.

Narovnané plotny rohové se urovnávají škrabákem, znovu se zahřívají a lisuji, aby se odstranily veškeré nerovnosti a nenastalo zborcení. Plotničky rohové takto upravené přicházejí do obchodu, dělají se z nich hřebeny atd. Někdy se jim zvláštní úpravou dodává větší průhlednosti. Oškrabují se, aby se odstranily žilky a skvrny, zahřívají se nad ohněm, močí se ve studené a horké vodě, aby změkly, natírají se olejem nebo se ponořují do horkého tuku, načež ještě za tepla vkládají se do lisu. Lisováním za tepla, po náležitém změkčení, dosáhne se také toho, že plotničky se rozšíří, jsou pak větší a tenčí a zároveň průhlednější. Silnější pláty rohové přisekávají se také malou sekyrkou na špalíku a rozřezávají kruhovou pilou na listy zcela tenké. Větších ploten rohových nabývá se spájením čili svařováním rohu. Místa, která se mají svařiti, šikmo se seříznou a přesličkou vydrhnou, pak se ponořují do horkého líhu nebo benzinu, aby se zbavila tuku, a kladou se na sebe na plotnu z tvrdého dřeva, jež před tím byla omočena v horké vodě. Na oba plátky, jež mají se spojiti, přiloží se zase plotna dřevěná a celek sevře se mezi silně roztopené čelisti měděných kleští svařovacích, s nimiž se zapne do svěráku. Mezi desky leje se voda potud, dokud kleště nevychladnou. Větší desky změkčují se v horké vodě a po vysušení svařují se mezi měděnými plotnami pomocí lisů.

Tyčinky rohové zhotovují se tím způsobem, že roh špičky zbavený a vodou změklý na soustruhu se otočí na stejnou tloušťku stěn, pak se rozřízne na spirální proužek stejně široký, jenž ve vodě se rozmočí a mezi válci narovná na pruh všude stejný a rovný. Ten vkládá se do kovových trubek, jež se uzavrou a ve vodě vaří, až roh nabude vnitřního tvaru roury. Tyčinka takto upravená vkládá se do vody neb oleje a zpracuje se dále na hole, bičiště a pod. Mnoho předmětů dělá se z rohu prostě ražením a lisováním. Povrch rohových předmětů urovnává se pilníky a hladí se přesličkou, pemzou, tryplem atd. Nejrozmanitějšími barvivy dodává se předmětům z rohoviny vyrobeným rozmanitého vzhledu. Z obyčejného rohu dělá se často nepravá želvovina tím, že všelijakými barvivy vytvořují se tmavé skvrny. Barva oranžově hnědá dělá se na př. chlóridem zlatovým, černá dusičnanem stříbrnatým, hnědá horkým roztokem dusičnanu rtuťnatého atd. Jemné hlazené výrobky rohové chrání se od ohmatání a zemdlení lesku tenkým povlakem lihového laku. Podle potřeby výrobky rohové také se zlatí a bronzují. Vrstva bronzová nanáší se pak na nátěr lakový. Všelijaké ozdoby, arabesky a monogrammy přenášejí se na roh pomocí průsvitného papíru, provedou se nejdříve jemnou štětičkou a fermeží a pak nanáší se kovová barva jako při zlacení a bronzování. Laciné ozdoby rohu dělají se prostým přenášením barevných otisků na výrobky již hotové. Cennější jsou ozdoby tlačené a lisované, jež z části se lakují a zaprašují nebo pokládají barvivem. Velmi krásně zdobí se roh vkládáním a roztepáváním tenkých stříbrných nebo zlatých drátků do ryh podle vzorů na roh přenesených.

Pilin povstalých při řezání, soustruhování a pilování rohu užívá se za hnojivo, do posejpátek, při výrobě krevní soli, nebo se slévají na hmotu rohu podobnou. V novější době nahrazují se pravý roh a rohovina velmi často rohovinou umělou, z odpadků průmyslových a přísad: albuminu, klihu, kaučuku atd. Napodobená surovina zpracuje se namnoze jako roh pravý a nebývá na pohled k rozeznání. Hromadné předměty z imitace však většinou se lisují a bývají kvality špatné. Srv. H. Fischer, Die Bearbeitung der Hölzer, des Hornes (Lip., 1891); L. E. Andés, Die Verarbeitung des Hornes, Elfenbeins etc. (Víd.). JPok.

Související hesla