Román

, prozaický epický žánr; na rozdíl od povídky nebo novely je delší, jeho fabule (dějový půdorys díla) se rozvětvuje několika směry, zachycuje různá společenská prostředí a osudy mnoha postav. Vedle hlavního děje obsahuje řadu epizod, proniká do duševního světa hrdinů, kteří se vyvíjejí, zachycuje problematiku národa či společenské (sociální) třídy. Zárodky románu jsou patrny už v literatuře antické, v dílech, v nichž se kolem hrdiny soustředila řada příběhů. Předchůdci novodobého románu byly romány rytířské a pastýřské. Prvními novodobými romány byly Rabelaisův Gargantua a Pantagruel, Cervantesův Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha a španělský pikareskní román. V 17. a 18. stol. stál román na okraji literatury; jeho význam však od nástupu sentimentalismu a romantismu vzrůstal a v realismu byl hlavním literárním žánrem. V 19. stol. došlo k tematickému třídění románu na dobrodružný (detektivní, fantastický), historický, psychologický, životopisný, společenský. Ve 20. stol. se v důsledku prolínání žánrů román lyrizuje, jeho tvar se mísí s esejem, vznikl nový román. Román v původním slova smyslu však zůstává i nadále hlavním literárním žánrem.

Související hesla