Rumburk

, město v severních Čechách v okrese Děčín, u hranic s Německem; 11 100 obyvatel (1999). Tradiční průmysl textilní, dále strojírenský, dřevozpracující, potravinářský. Dopravní křižovatka; u města několik hraničních přechodů. – První zmínky o osadě pocházejí z roku 1289. Od 15. stol. rozvoj plátenictví a soukenictví. Město od 16. stol. V 19. stol. jádro jedné z nejvýznamnějších průmyslových aglomerací v českých zemích; úpadek po 2. světové válce. 1918 dějiště rumburské vzpoury. – Kapucínský klášter (1683 – 90) s loretánskou kaplí (1704 – 09), barokní a empírové domy. Muzeum.

Ottův slovník naučný: Rumburk

Rumburk: , Ronov, Romberk (Rumburg), průmysl. město v Čechách při pomezí saském a železn. tr. Bakov-Georgswalde-Ebersbach a Mikulášovice-Rumburk, má 956 domů, 20 obyv. č., 9900 n. (1890). Jest zde okr. hejtm. a soud, finanční kommissařství, pš., telegraf, telefon, děkan. kostel sv. Bartoloměje, po ohni r. 1746 vystavěný, kapucínský klášter u sv. Vavřince s Loretou z r. 1771, evang. kostel, fara a 1tř. šk., 5tř. obec. s parall. a 3tř. měšť. šk. chlap. a dív., státní odborná šk. tkalcovská, na předměstí Aloisově 3tř. a Frankenšteině 4tř. obec. šk., špitál, veřejná nemocnice, městská spořitelna, záložny; 3 přádelny na vlnu, přízi, továrny na zboží bavln., lněné, prýmkář., soustružnictví (zvláště z rohu), plynárna, rozsáhlý průmysl textilní, týdenní a výr. trhy. V okolí láme se váp. kámen. Fid. panství (2616,17 ha půdy) se zámkem, pivovarem a sladovnou drží Jan kn. Liechtenstein. Erb měst. popisuje se takto: v červeném štítě stříbrná brána, v ní oděnec, nad branou dvojitá lilie a za ní stříbrná labuť se zlatým křížem na prsou a zlatý šíp v zobáku držící. Po prvé připomíná se r. 1347 Ronnberg jako město poddané pánům z Tolšteina a osazené obyvateli původně z Vlámska povolanými, kteří přinesli do Čech soukenictví. Poč. XV. stol. kvetlo ve zdejší krajině lnářství a páni Berkové z Dubé vysadili Rumburským trh solní. Dějinným vývojem souvisel Rumburk s Tolšteinem do r. 1587; tehdy Jiří Mehl ze Střelice usídlil se trvale v městě v novém zámku. Jiří zemřel r. 1589 a syn jeho dohospodařil. R. 1607 koupili Rumburk Vchynští ze Vchynic, z nichž Vilém ztratil život pro Albrechta vévodu Fridlandského, a Rumburk získal od komory královské Hans Löbl z Grünberka, od jehož dcer koupil Rumburk r. 1656 zeť jeho Frant. Euseb. hr. z Pöttingu. Synovec tohoto Šebestián prodal Rumburk r. 1681 Antonínu kn. z Liechtensteina. Za války 30leté město mnoho utrpělo, zejm. morem (r. 1632) a hladem a r. 1642 vyhořel zámek. Aby město z těchto pohrom poněkud se pozvedlo, hr. Pötting obnovil všeliká privilegia a výroční trhy a také v té době oživovalo ve městě plátenictví. Rumburk 1755 zřídil zde Ant. Salomon první velkoobchod plátenický. Výroba značně stoupala zvláště povoláním mistrů angl. Záhy však bavlna vytlačila plátno. Rumburk nyní slyne daleko široko jako výborné středisko průmyslu textilního. – Okr. soud má 84,81 km2, 3354 d., 32 obyv. č., 28.089 n., z 28.537 přítom. obyv. 27.507 katol., 444 ev., 105 ž., 481 starokat., z těch 13.600 muž., 14.937 žen. (1890). – Okr. hejtmanství, k němuž náležejí okr. soudy Rumburk a Warnsdorf, má 164,16 km2, 6983 d., 69 obyv. č., 61.920 n. (1890).

Související hesla