Rumelie

, název tureckých držav získaných z evropského území, ovládaného Byzantskou říší (Albánie, Makedonie, Épeiros a Thessálie). Po osamostatnění balkánských národů byla Rumelie omezena na tureckou část Thrákie.

Ottův slovník naučný: Rumelie

Rumelie (Rumili, t. j. země Romaiů, Řekův) nazývala se dříve provincie evropského Turecka, v níž byla zahrnuta též Thrakie a Makedonie. Náměstník a vrchní velitel slul beglerbeg a sídlil v Sofii a od r. 1836 v Monastiru. Název provincie Rumelie zanikl následkem administrativních reform r. 1864, ale objevil se opět r. 1878, kdy podle smlouvy Berlínské byla zřízena na jihu od Balkánu turecká provincie Východní Rumelie se širokou samosprávou, domácí milicí a křesťanským generálním guvernérem. Hlavním městem autonomní této provincie byl až do r. 1885 Plovdiv. Plovdivskou revolucí 18. září 1885 spojena Vých. Rumelie s knížetstvím Bulharským. Když pak r. 1896 Porta uznala prince Ferdinanda knížetem bulharským, jmenovala jej zároveň generálním guvernérem Vých. Rumelie Podle úmluvy bulharsko-turecké ze dne 1. břez. 1886 dostane Turecko, dokud budou Bulharsko a Vých. Rumelie spravovány jednou osobou, jako jest nyní, oba okrsky ležící u jižní hranice, t. j. Kyrdžali (asi 850 km2) a Rupčos (1150 km2), zpět, čímž hranice turecká posunuta k hl. m. Plovdivu až na 22 km. Východní Rumelie zaujímá poříčí horní Marice a Tundže, ohraničena jsouc na sev. Balkánem, na vých. Černým mořem, na jihu čarou běžící mezi 41° 36' a 42° 12' s. š. a na záp. rozvodím mezi Maricí a Iskerem. Dodatky Rumelie Východní byla při proklamaci Bulharska za království 5. říj. 1908 prohlášena součástí tohoto království.