Rusko

, Ruská federace, rusky Rossijskaja federacija – stát ve východní Evropě a v severní Asii; 17 075 400 km2 (největší stát světa), 146,5 mil. obyvatel (1998, 6. místo na světě), hustota zalidnění 9 obyv./km2, hlavní město Moskva (8,5 mil. obyvatel, aglomerace 9,4 mil. obyvatel, 1999); úřední jazyk ruština (v jednotlivých republikách též jazyky nejpočetnějších národů), měnová jednotka 1 rubl = 100 kopějek. Administrativní členění: 21 republik se značnou autonomií, 6 krajů, 49 oblastí, 1 autonomní oblast, 10 autonomních okruhů a 2 města se zvláštním statutem. – Na rozsáhlém území jsou zastoupeny rozmanité krajinné typy. Západní (evropská) část je převážně rovinná: Východoevropská rovina má většinou výšku do 200 m n. m., místy přechází v nízké pahorkatiny (Valdajská vrchovina, 343 m n. m.). Na jihu evropské části je rozsáhlá proláklina Kaspické nížiny ( – 28 m). Pohoří Kavkaz (Elbrus, 5 642 m n. m.) je nejvyšší v Rusku. Na hranici Evropy a Asie se táhne pohoří Ural (Narodnaja, 1 895 m n. m.). Dále k východu se prostírá území Sibiře. Rozsáhlá močálovitá Západosibiřská nížina přechází za řekou Jenisej ve Středosibiřskou plošinu (do 1 701 m n. m.). Jižní pohraničí Sibiře tvoří Altaj (Bělucha, 4 506 m n. m.) a Sajany (Munku-Sardyk, 3 491 m n. m.). Na východní Sibiři jsou vysoká a rozlehlá pohoří Jablonovyj a Stanovoj chrebet, Verchojanské pohoří (2 959 m n. m.) a Čerského pohoří (3 147 m n. m.). Hornaté je i pobřeží Tichého oceánu, zejm. poloostrov Kamčatka (zemětřesná oblast; Ključevskaja, 4 750 m n. m.). – Bohatá říční síť, řada světových veletoků. Největší řeky tečou do Severního ledového oceánu (Ob’, Jenisej, Lena); v evropské části je nejvodnatější Volha (do Kaspického moře), do Tichého oceánu teče Amur. Mnoho velkých jezer: Kaspické moře je největší jezero světa (368 000 km2, slané); Bajkal (hloubka 1 620 m), Ladožské a Oněžské jezero aj. – Velké podnebné rozdíly, od oceánských vlivů na západě evropské části až po extrémně kontinentální klima východní Sibiře (lednové teploty i pod – 50 °C), na jihozápadě teplé středomořské podnebí. Průměrná teplota v Moskvě v lednu – 11 °C, v červenci 19 °C. Srážek ubývá od západu k východu (v Pobaltí 600 – 700 mm, na východní Sibiři 200 – 300 mm ročně); na návětrných svazích Kavkazu i přes 2 000 mm, v pobřežních oblastech Dálného východu 1 000 – 1 500 mm ročně. – Vegetace je uspořádána v šířkových zeměpisných pásmech, v horských oblastech ve výškových stupních. Na severu za polárním kruhem převažuje bezlesá tundra s porosty mechů a lišejníků. Dále k jihu přechází v lesotundru a pásmo lesů (jehličnaté, smíšené a listnaté), jež zaujímá největší část Ruska. Lesostepní zóna odděluje pásmo stepí (zejm. v dolním Povolží, Předkavkazsku a v pohraničí Kazachstánu), většinou s úrodnými černozemními půdami. Polopouště a pouště se vyskytují jen v Kaspické nížině. – Mnohonárodnostní stát (více než 100 národů). Většinu obyvatelstva tvoří Rusové (81,5 %), ale v řadě republik mají početní převahu neruské národy; z nich jsou nejpočetnější Tataři (4 %), Ukrajinci (3 %), Čuvaši (1 %), Baškiři (1 %), dále Bělorusové, Mordvini, Čečenci aj. Náboženství převážně pravoslavné, menšiny římskokatolíků, protestantů, muslimů, židů; vysoký podíl ateistů. Přirozený úbytek obyvatel 0,5 % ročně (1998). Střední délka života mužů 58 let, žen 72 let (1996). Urbanizace 73 % (1998). Třináct měst s více než miliónem obyvatel. – Průmyslově zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku. Velké vnitřní rozdíly, nevhodná struktura ekonomiky (moderní odvětví jsou slabě rozvinuta). Od zač. 90. let hluboká ekonomická krize. Hrubý domácí produkt 2 680 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 16 % v zemědělství, 34 % v průmyslu. Obdělává se 8 % plochy, louky a pastviny pokrývají 5 %, lesy 45 % území. – V zemědělství je vyrovnaný podíl živočišné a rostlinné výroby. Pěstují se zejm. obiloviny: pšenice (27 mil. t, 1998, 5. místo na světě), ječmen (11 mil. t, 3. místo na světě), oves (6 mil. t), žito (3 mil. t); dále brambory (33 mil. t, 2. místo na světě), cukrová řepa (13,8 mil. t, 6. místo na světě), slunečnice, kukuřice, len. Chov skotu (32 mil. kusů, 6. místo na světě), ovcí (22 mil., 11. místo na světě), prasat (19,5 mil., 4. místo na světě), koní. Významný je rybolov (4,4 mil. t ryb, 7. místo na světě). – Rozsáhlá a mnohostranná surovinová základna; nejvýznamnější ložiska jsou však nevýhodně položena v asijské části Ruska. Těží se černé uhlí (167 mil. t, 1996, 6. místo na světě), hnědé uhlí (90 mil. t, 2. místo na světě), ropa (304 mil. t, 3. místo na světě), zemní plyn (570 mld. m3, 1. místo na světě), rudy železa (72 mil. t, 4. místo na světě), mědi (505 000 t, 5. místo na světě), niklu (180 000 t, 1. místo na světě), chromu, cínu, zlata (123 t, 6. místo na světě), stříbra aj. Průmyslová výroba stále patří mezi nejrozsáhlejší na světě, pozice Ruska však globálně klesá. Převaha těžkého průmyslu, vysoký podíl zbrojní výroby; přetrvává nižší zastoupení spotřebních odvětví. Nejvýznamnější je energetika (27 % objemu průmysl), dále průmysl strojírenský (20 %; zbraně, obráběcí stroje, zemědělské stroje), hutnický (17 %; výroba oceli), potravinářský (12 %), chemický (7 %; hnojiva, vlákna). Dopravní síť je zejm. v asijské části řídká. Významná je vnitrostátní letecká doprava. Mnoho plynovodů a ropovodů. Řada velkých přístavů (Novorossijsk, Sankt Peterburg, Murmansk, Archangel’sk, Nahodka, Vladivostok); většímu rozvoji námořní dopravy brání zámrz moří. – Na území dnešního Ruska zasahovala řecká kolonizace (Černomoří) a vliv perské říše i římského imperia. Od 2. stol. zde vznikaly germánské říše (Gótové). Procházely tudy vlny kočovníků dál do Evropy: Skytové, Sarmati, Hunové, Avaři, Bolgaři, Maďaři, Polovci, Mongolové (Tataři). Jádro ruského státu osídlili v 6. stol. Slované a jejich sjednocením s varjažskou dynastií Rurikovců ve 2. pol. 9. stol. vznikla Kyjevská Rus s centrem v Kyjevě. Její součástí se staly i západní oblasti Ruska. V roce 988 přijala kyjevská knížata křesťanství. Po rozpadu státu v pol. 12. stol. hrála významnou roli zejm. suzdalská knížata (rostovsko-suzdalská a vladimirsko-suzdalská) a bojarské republiky (Pskov a Novgorod). Porážka ruských vojsk v bitvě na řece Kalce v roce 1223 umožnila pronikání Mongolů (Tatarů) na západ, které přineslo 150 let okupace a lenní závislosti ruského knížectví na Zlaté hordě, zatímco západní oblasti se staly součástí Litvy a poté polsko-litevského státu. Od vlády Daniila Alexandroviče (1276 – 1303) rostl význam moskevského knížectví. Ivan I. Kalita získal právo sám vybírat daně pro Zlatou hordu a posílil stát. Dimitrij Donský vítězstvím 1380 na Kulikově poli vytvořil předpoklady k vymanění se z mongolské nadvlády. Ta formálně skončila až v roce 1480 za Ivana III., který připojil i Novgorod a Tver a vedl války s Litvou. Moskevská knížata se titulovala jako vládci veškeré Rusi a Ivan IV. Hrozný přijal 1547 titul cara. Reformami (zákoník 1551, opričnina 1565) spojenými s terorem se mu podařilo omezit vliv šlechty (bojaři) a položit základy centralizovaného státu, který rozšířil výboji. Rusko postupovalo nejen na jih (kazaňský a astrachaňský chanát), ale i na východ – na Sibiř a do oblasti Tichomoří. Na západě se Rusko střetlo s polsko-litevským státem a se Švédskem. Po vymření Rurikovců 1598 vznikla dynastická krize (Lžidimitrijové) a Moskvu 1610 – 12 obsadila švédsko-polská vojska. Konsolidaci státu přinesl až nástup dynastie Romanovců (1613 – 1917); bylo dovršeno znevolnění obyvatelstva, novými výboji byla k Rusku připojena levobřežní Ukrajina (Perejaslavská rada 1654, andrusovský mír 1667). Vláda Petra I. Velikého (po vítězství v severní válce 1721 přijal titul imperátor) znamenala zajištění přístupu k Baltu, vybudování stálé armády a námořnictva, založení nového hlavního města Petrohradu. V reformách pokračovala Kateřina II., která významně rozšířila území Ruska při dělení Polska a získala trvalý přístup k Černému moři. Po potlačení povstání J. Pugačeva se rozvíjela i kolonizační činnost v jižních oblastech. V napoleonských válkách Rusko získalo Finsko (1809). Po vídeňském kongresu 1814 – 15 bylo personální unií s Ruskem spojeno i Polské království (Kongresovka). Mikuláš I. po potlačení děkabristů nastolil policejní režim a prohloubil zaostalost Ruska, kterou odhalila krymská válka 1853 – 56. Zrušení nevolnictví 19. 2. 1861 zahájilo etapu nedůsledných reforem, které vzápětí zbrzdila protiruská povstání v Polsku, Litvě i Ukrajině. Zároveň se expanze Ruska na jihozápadě stále více dostávala do rozporů se zájmy Velké Británie. 1877 – 78 došlo k rusko-turecké válce; válečné úspěchy Ruska oslabeny berlínským kongresem. Problematický byl i vnitřní vývoj Ruska; industrializace zasáhla jen určitá centra, v důsledku omezené politické svobody vznikaly tajné revoluční a spiklenecké spolky, často teroristicky zaměřené. Strukturu revolučních spolků si uchovalo i sociálně demokratické hnutí, resp. jeho radikální frakce (bolševici). Ekonomickou slabost Ruska prokázala i rusko-japonská válka 1904 – 05, která Rusko vyřadila z Koreje a oblasti severovýchodní Číny a vedla k ruské revoluci v roce 1905. P. A. Stolypin 1906 provedl agrární reformu a podnítil ekonomický růst. Rusko, zapojené od 90. let 19. stol. do svazků s Francií, se stalo v roce 1907 součástí Dohody. Během bosenské krize 1908 – 1909 i po ní Rusko jednoznačně podporovalo Srbsko; ruská mobilizace po sarajevském atentátu a rakouskému ultimátu vůči Srbsku přispěla k vypuknutí 1. světové války. V ní se projevila hospodářská zaostalost Ruska; po úspěšné ofenzívě v roce 1915 proti Rakousku se situace prudce zhoršila po vstupu Německa na východní frontu. Problémy na frontě i v zázemí se v důsledku špatné organizace, zásobování i válečného strádání rychle radikalizovaly a v únoru v roce 1917 byl car svržen. Prozatímní vláda, složená ze zástupců demokratických stran (v čele A. Kerenskij), byla nucena čelit pokusům o puč zleva (červenec 1917) i zprava (září 1917); podlehla v říjnové revoluci 7. 11. 1917 bolševikům a levým eserům. Rada sovětských komisařů v čele s V. I. Leninem zavedla teror a současně zahájila jednání o separátním míru. Po německé ofenzívě byl v březnu roku 1918 podepsán brestlitevský mír; Rusko nuceno odstoupit rozsáhlé území (včetně většiny Ukrajiny) Německu. V lednu 1918 vyhlášena RSFSR; 30. 12. 1922 se stala součástí Sovětského Svazu. Další vývoj Ruska do roku 1990 probíhal v rámci SSSR. 12. 6. 1990 RSFSR vyhlásila svrchovanost v rámci SSSR. Po pokusu komunistických konzervativních sil o převzetí moci získal nejsilnější pozice B. Jelcin, který se stal v červnu 1991 prezidentem Ruska. Od prosince roku 1991 je Rusko jako Ruská federace součástí Společenství nezávislých států (SNS), které záhajilo bližší spolupráci v rámci evropské i celosvětové integrace. 1997 Rusko podepsalo v sídle Rady Evropy protokol k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (ratifikováno 1998), zároveň přistoupilo k částečné likvidaci jaderného arzenálu a chemických zbraní (avšak nová bezpečnostní doktrína státu připouští použití jaderných zbraní jako první). V zahraniční politice Rusko odmítá rozšiřování NATO, vývoj na Balkáně a ve Střední Asii (Čečensko). V domácí politice čelí hospodářským a sociálním problémům a terorismu. – Rusko je nezávislá republika, člen Společenství nezávislých států. Hlavou státu je prezident. Zákonodárným orgánem je dvoukomorové Federální shromáždění; tvoří je Státní duma (dolní komora; 450 poslanců, funkční období 4 roky) a Rada federace (horní komora; 178 poslanců, funkční období 4 roky). Poslední parlamentní volby se konaly v prosinci 1999. Prezident V. V. Putin.

Tabulka: Rusko- Spravni Cleneni
Správní jednotka Rozloha (km2) Počet obyv. (1999) Správní středisko
FEDERÁLNÍ REPUBLIKY
Adygsko 7 600 449 000 Majkop
Altaj 92 600 203 000 Gorno­Altajsk
Baškortostán 143 600 4 111 000 Ufa
Burjatsko 351 300 1 038 000 Ulan­Ude
Čečensko 15 700 1 780 000 Groznyj
Čuvašsko 18 300 1 362 000 Čeboksary
Dagestán 50 300 2 119 000 Mahačkala
Hakasko 61 900 581 000 Abakan
Ingušsko 3 600 317 000 Nazran’
Kabardsko­Balkarsko 12 500 786 000 Nal’čik
Kalmycko 76 100 316 000 Elista
Karačajevsko­Čerkesko 14 100 433 000 Čerkessk
Karélie 172 400 771 000 Petrozavodsk
Komi 415 900 1 152 000 Syktyvkar
Marijsko 23 200 761 000 Joškar­Ola
Mordvinsko 26 200 937 000 Saransk
Sacha (Jakutsko) 3 103 200 1 001 000 Jakutsk
Severní Osetie 8 000 663 000 Vladikavkaz
Tatarstán 68 000 3 784 000 Kazan’
Tuva 170 500 311 000 Kyzyl
Udmurtsko 42 100 1 633 000 Iževsk
KRAJE
Altajský 169 100 2 664 000 Barnaul
Habarovský 788 600 1 524 000 Habarovsk
Krasnodarský 76 000 5 010 000 Krasnodar
Krasnojarský 2 339 700 3 076 000 Krasnojarsk
Přímořský 165 900 2 195 000 Vladivostok
Stavropolský 66 500 2 660 000 Stavropoľ
OBLASTI
Amurská 363 700 1 008 000 Blagověščensk
Arhangelská 587 400 1 478 000 Arhangeľsk
Astrahaňská 44 100 1 019 000 Astrahan’
Belgorodská 27 100 1 490 000 Belgorod
Brjanská 34 900 1 451 000 Brjansk
Čeljabinská 87 900 3 679 000 Čeljabinsk
Čitská 431 500 1 266 000 Čita
Irkutská 767 900 2 758 000  
Ivanovská 23 900 1 232 000 Ivanovo
Jaroslavlská 36 400 1 425 000 Jaroslavl’
Kaliningradská 15 100 951 000 Kaliningrad
Kalužská 29 900 1 087 000 Kaluga
Kamčatská 472 300 396 000 Petropavlovsk­Kamčatskij
Kemerovská 95 500 3 002 000 Kemerovo
Kirovská 120 800 1 603 000 Kirov
Kostromská 60 100 787 000 Kostroma
Kurganská 71 000 1 102 000 Kurgan
Kurská 29 800 1 324 000 Kursk
Leningradská 85 300 6 372 000 Sankt Peterburg
Lipecká 24 100 1 245 000 Lipeck
Magadanská 461 400 246 000 Magadan
Moskevská 45 900 15 040 000 Moskva
Murmanská 144 900 1 018 000 Murmansk
Nižně­novgorodská 74 800 3 687 000 Nižnij Novgorod
Novgorodská 55 300 734 000 Novgorod
Novosibirská 178 200 2 749 000 Novosibirsk
Omská 139 700 2 181 000 Omsk
Orelská 24 700 903 000 Orel
Orenburská 124 000 2 226 000 Orenburg
Penzská 43 200 1 541 000 Penza
Permská 160 600 2 970 000 Perm’
Pskovská 55 300 811 000 Pskov
Rjazaňská 39 600 1 299 000 Rjazan’
Rostovská 100 800 4 367 000 Rostov­na­Donu
Sachalinská 87 100 608 000 Južno­Sachalinsk 
Samarská 53 600 3 306 000 Samara
Saratovská 100 200 2 719 000 Saratov
Smolenská 49 800 1 143 000 Smolensk
Sverdlovská 194 800 4 632 000 Jekaterinburg
Tambovská 34 300 1 284 000 Tambov
Tjumeňská 1 435 200 3 244 000 Tjumen’
Tomská 316 900 1 072 000 Tomsk
Tulská 25 700 1 763 000 Tula
Tverská 84 100 1 614 000 Tver’
Uljanovská 37 300 1 472 000 Simbirsk
Vladimirská 29 000 1 618 000 Vladimir
Volgogradská 113 900 2 692 000 Volgograd
Vologdská 145 700 1 328 000 Vologda
Voroněžská 52 400 2 472 000 Voroněž
AUTONOMNÍ OBLAST
Židovská 36 000 201 000 Birobidžan
AUTONOMNÍ OKRUHY
Aginsko­burjatský 19 000 79 000 Aginskoje
Čukotský 737 700 83 500 Anadyr’
Evenecký 767 600 19 400 Tura
Chantsko­mansijský 523 100 1 384 000 Chanty­Mansijsk
Komi­permjacký 32 900 151 400 Kudymkar
Korjacký 301 500 30 700 Palana
Něnecký 176 700 45 500 Nar’jan­Mar
Tajmyrský 862 100 44 300 Dudinka
Usťordynsko­burjatský 22 400 143 800 Usť­Ordynskij
Jamalsko­něnecký 750 300 507 800 Salechard
STATUTÁRNÍ MĚSTA
Moskva 1 100 8 538 000 ––
Sankt Peterburg 600 4 698 000 ––
 
Tabulka: Rusko- Predstavitele
KNÍŽATA KYJEVSKÉ RUSI
dynastie Rurikovců (Rjurikovců)
882 – 912 Oleg
912 – 945 Igor
945 (962) – 972 Svjatoslav I. Igorevič
972 – 978 Jaropolk I.
978 – 1015 Vladimír I. Svjatoslavič
1015 – 1019 Svjatopolk I.
1019 – 1054 Jaroslav I. Moudrý
1054 – 1068 Izjaslav Jaroslavič
1068 – 1069 Česlav
1069 – 1073 Izjaslav Jaroslavič
1073 – 1076 Svjatoslav II. Jaroslavič
1076 – 1077 Vsevolod I. Jaroslavič
1077 – 1078 Izjaslav Jaroslavič
1078 – 1093 Vsevolod I. Jaroslavič
1093 – 1113 Svjatopolk II. Jaroslavič
1113 – 1125 Vladimír II. Monomach (Vladimír Vsevolodovič)
1125 – 1132 Mstislav I.Vladimirovič
1132 – 1139 Jaropolk II.
1139 Vjačeslav
1139 – 1146 Vsevolod II.
1146 Igor
1146 – 1154 Izjaslav II. Mstislavič
(1149) 1155 – 1157 Jurij Dolgorukij
KNÍŽATA SUZDALSKÁ(Rostovsko-suzdalská a vladimirsko-suzdalská)
1125 – 1157 Jurij Dolgorukij (přenesl hlavní město do Suzdalu)
1157 – 1174 Andrej Bogoljubskij (přenesl hlavní město do Vladimiru)
1174 – 1176 Michail Vsevolodovič
1176 – 1212 Vsevolod III. Velké Hnízdo
1212 – 1216 Jurij Vsevolodovič
1216 – 1218 Konstantin Vsevolodovič
1218 – 1238 Jurij Vsevolodovič
1238 – 1246 Jaroslav Vsevolodovič
1246 – 1248 Svjatoslav Vsevolodovič
1248 Michail Jaroslavič
1249 – 1252 Andrej Jaroslavič
1252 – 1263 Alexandr Něvský
KNÍŽATA MOSKEVSKÁ A VEŠKERÉ RUSI
1276 – 1303 Daniil Alexandrovič
1303 – 1325 Jurij Daniilovič
1325 – 1340 Ivan I. Kalita
1340 – 1353 Simeon Hrdý
1353 – 1359 Ivan II. Ivanovič
1359 – 1389 Dimitrij Donský (Dmitrij Ivanovič Donskoj)
1389 – 1425 Vasilij I. Dmitrijevič
1425 – 1462 Vasilij II. Vasiljevič Temný
1462 – 1505 Ivan III. Vasiljevič
1505 – 1533 Vasilij III. Ivanovič
1533 – 1538 Glinská Jelena Vasiljevna (regentka)
RUŠTÍ CAŘI
1538 – 1584 Ivan IV. Vasiljevič Hrozný (titulární kníže od 1533, od 1547 car)
1584 – 1598 Fjodor I. Ivanovič
1598 – 1605 */ Boris Fjodorovič Godunov
1605 */ Fjodor II. Borisovič
1605 – 1606 */ Lžidimitrij I.
1606 – 1610 */ Vasilij IV. Ivanovič Šujskij
1610 – 1612 interregnum
dynastie Romanovců
1613 – 1645 Michal III. Fjodorovič Romanov
1645 – 1676 Alexej I. Michajlovič
1676 – 1682 Fjodor III. Alexejevič
1682 – 1689 Sofie Alexejevna (regentka)
1682 – 1696 Ivan V. Alexejevič
1682 (1689) – 1725 Petr I. Veliký
1725 – 1727 Kateřina I. Alexejevna
1727 – 1730 Petr II. Alexejevič
1730 – 1740 Anna Ivanovna
1740 – 1741 Ivan VI. Antonovič (fakticky vládla regentka Anna Leopoldovna)
1741 – 1762 Alžběta I. Petrovna
dynastie Romanovců (linie holštýnsko-gottorpská)
1762 Petr III. Fjodorovič
1762 – 1796 Kateřina II. Alexejevna Veliká
1796 – 1801 Pavel I.
1801 – 1825 Alexandr I. Pavlovič
1825 – 1855 Mikuláš I. Pavlovič
1855 – 1881 Alexandr II. Nikolajevič
1881 – 1894  Alexandr III. Alexandrovič
1894 – 1917 Mikuláš II. Alexandrovič
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY RUSKA
1905 – 1906 Sergej Jurjevič Witte
1906 Ivan Goremykin
1906 – 1911 Petr Arkaďjevič Stolypin
1911 – 1914 Vladimir Nikolajevič Kokovcov
1914 – 1916 Ivan Goremykin
1916 Boris Vladimirovič Panin
1916 – 1917 Alexandr Fjodorovič Trepov
1917 kníže Nikolaj Dmitrijevič Golicyn
PŘEDSEDOVÉ PROZATÍMNÍ VLÁDY
1917 Georgij Jevgenjevič Lvov
1917 Alexandr Fjodorovič Kerenskij
PŘEDSEDOVÉ RADY LIDOVÝCH KOMISAŘŮ SSSR (OD 1946 RADY MINISTRŮ)
1923 – 1924 Vladimír Iljič Lenin (do 1923 předseda rady lidových komisařů Ruska)
1924 – 1930 Alexej Ivanovič Rykov
1930 – 1941 Vjačeslav Michajlovič Molotov
1941 – 1953 Josif Vissarionovič Stalin
1953 – 1955 Georgij Maxmilianovič Malenkov
1955 – 1958 Nikolaj Alexandrovič Bulganin
1958 – 1964 Nikita Sergejevič Chruščov
1964 – 1980 Alexej Nikolajevič Kosygin
1980 – 1985 Nikolaj Andrejevič Tichonov
1985 – 1991 Nikolaj Ivanovič Ryžkov
NEJVYŠŠÍ PŘEDSTAVITELÉ KOMUNISTICKÉ STRANY SSSR *
1922 – 1953 Josif Vissarionovič Stalin (generální tajemník Ústředního výboru)
1953 Georgij Maxmilianovič Malenkov (první tajemník ÚV)
1953 – 1964 Nikita Sergejevič Chruščov (první tajemník ÚV)
1964 – 1982 Leonid Iljič Brežněv (první tajemník, od 1966 generální tajemník ÚV)
1982 – 1984 Jurij Vladimirovič Andropov (generální tajemník ÚV)
1984 – 1985 Konstantin Ustinovič Černěnko (generální tajemník ÚV)
1985 – 1991 Michail Sergejevič Gorbačov (generální tajemník ÚV)
PŘEDSEDOVÉ PREZIDIA NEJVYŠŠÍHO SOVĚTU SSSR
1938 – 1946 Michail Ivanovič Kalinin
1946 – 1953 Nikolaj Michajlovič Švernik
1953 – 1960 Kliment Jefremovič Vorošilov
1960 – 1964 Leonid Iljič Brežněv
1964 – 1965 Anastas Ivanovič Mikojan
1965 – 1977 Nikolaj Viktorovič Podgornyj
1977 – 1982 Leonid Iljič Brežněv
1983 – 1984 Jurij Vladimirovič Andropov
1984 – 1985 Konstantin Ustinovič Černěnko
1985 – 1988 Andrej Andrejevič Gromyko
1988 – 1989 Michail Sergejevič Gorbačov
PREZIDENTI RUSKA
1989 – 1991 Michail Sergejevič Gorbačov (prezident SSSR)
1991 – 1999 Boris Nikolajevič Jelcin (prezident Ruské federace)
od 2000 Vladimir Vladimirovič Putin (do května 2000 úřadující)
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY RUSKA
1991 – 1992 Boris Jelcin
1992 Jegor Gajdar
1992 – 1998 Viktor Černomyrdin
1998 Sergej Kirijenko
1998 Viktor Černomyrdin (úřadující)
1998 – 1999 Jevgenij Primakov
1999 Sergej Stěpašin
1999 – 2000 Vladimir Putin
od 2000 Michail Kasjanov
*/ Panovník nepatří do uvedené dynastie* Strana se v letech 1918 – 25 nazývala Komunistická strana Ruska (bolševici), v letech 1925 – 52 Všesvazová komunistická strana (bolševici), 1952 – 91 Komunistická strana Sovětského svazu. Do roku 1922 měla formálně v čele kolektivní politbyro, V. I. Lenin neměl formálně vedoucí funkci ve straně.  
Související hesla