Rybářství

, odvětví hospodářství zabývající se lovem a chovem ryb a jiných vodních organismů; a) rybářství sladkovodní se dělí na rybářství v přirozených (volných) vodách a na chov ryb v rybnících (viz též rybníkářství) nebo ve speciálních zařízeních (síťové klece, chov ryb v oteplených vodách). Součástí rybářství je akvakultura; b) rybářství ve volných (podle rybářského zákona v tekoucích) vodách se označuje jako sportovní rybářství. Řídí se rybářským řádem, který mimo jiné uvádí doby hájení jednotlivých druhů ryb, nejmenší lovné délky, zakázané způsoby lovu, povolené rybářské nářadí, způsoby lovu a nástrahy (viz též lov ryb), docházku k vodě, počet a množství úlovků, jež si lze ponechat, a jejich evidenci. Zařazeny sportovní soutěže v počtu ulovených kusů a jejich hmotnosti nebo v celkové délce, v rybolovné technice. – Velikosti revírů v ČR: pstruhové vody, délka 4 508 km, plocha 3 487 ha; mimopstruhové vody, délka 7 603 km, plocha 25 560 ha (1993).

Ottův slovník naučný: Rybářství

Rybářství, chov a lov ryb, dělí se ve dvě hlavní odvětví: přírodní a umělé. Rybářství přírodní provozuje se ve vodách běhutých a v nádržích vody přirozeně utvořených, jichž uměle spouštěti a napouštěti ne lze, i rozeznává se podle toho rybářství námořní, pobřežní a vnitrozemní (říční a jezerní). Rybářství umělé provozuje se v rybnících a nádržích, po případě i v kanálech, uměle založených a tak opatřených, že je libovolně spouštěti a napínati lze. Rybářství vnitrozemní na vodách běhutých opírá se u nás o průkaz majetkového práva k rybolovu, kteréž jest rozděleno na veliké množství vlastníků, čimž hospodářské ovládání vod velice je stiženo. Na Moravě, v Hor. a Dol. Rakousích, v Krajině a Salcpursku upraveny jsou tyto poměry přiznivěji tvořením revírů v základě zemských zákonů (podle zák říš. č, 58 z 25. dub. 1885), v Čechách však zákona takového dosud není. Obmezuje se tu ochrana říčného rybářství jen na zákon o policii rybářské z 9. řij. 1883 a i přes tuto provozuje se rybolov nezřízeně způsoby namnoze zakázanými. Rybářství říčnímu kromě zákonitého obmezení lovu ryb v čase jejich tření napomáhá se zřizováním zvláštních ochranných revírů, obmezováním ryb dravých, vysazováním násad ryb ušlechtilých a usnadňováním cesty rybám tažným průplavy na jezech a stavidlech; naproti tomu poškozuje se úpravou a splavňováním vod, zejm. když budují se nepřestupné jezy a tvrdé břehy bez ochranných zákoutí a ruší pobřežní zátoky, stará ramena a tůně, dále i odpadkovými vodami průmyslovými. Lov kromě sítí (nevodů, čeřenů, tenátek, bubnů, měchů atd.) a udic provozuje se v Čechách dosud kolíkováním jezův a slupy, kterých v jiných zemích neznají. Prostředky, které se věnují k povznesení rybářství říčního v zemích našich, jsou velmi skrovné, značnější jsou v Německu, kde zvláště osazování Rýna, Vesery, Labe a Odry důkladně se organisuje, v popředí však všech států stojí Anglie a zvláště Spoj. Obce sev.-amer., ač ani Francie, Italie a v novější době Rusko nezůstávají pozadu. Tak na př. v řece Spey v Anglii, jež v letech 50tých XIX. stol. nevynášela nic, činil výnos již v l. 60tých na 40.000 K a nyní již přes 200.000 K, v Temži stoupl výnos se 160 000 na million K. Rusko loví ve svých vnitrozemních vodách ročně přes 50 mill. pudů ryb (lososů, jesetrů, candátů, kaprův a j.) a jeho obchod kaviarem jest světoznámý. Ryb. kommisse Spoj. Obcí sev.-amer. vysazuje ročně 1164 mill. násad, vydržuje dvě vědecké biologické laboratoře a vládne nákladem 2,200.000 doll.; jen na severních jezerech provádí lov 107 parníků a 3876 plach. lodí se 6996 muži. – Rybářství pobřežní a námořní provozují všechny přímořské státy a základem jeho výnosnosti jsou zejména hromadné lovy tažných ryb: sleďů, sardelí, sardinek, tresek, flundrů a p., také lov ústřic, slávek, humrů, krabů atd. Rusko loví na př. sleďů ročně 9 mill. pudů, německý úlovek měl r. 1902 hodnotu 3,652.000 mk, kdežto za 36 mill. mk. dováží se sleďů ze Švédska a Norska, dílem i Skotska, jež loví sleďů ročně za 50-60 mill. korun. Celý výtěžek pobřežního a námořního rybářství páčí se ve V. Britannii přes 290 mill., ve Spoj. Obcích přes 230 mill., v Rusku přes 130 mill., v Kanadě přes 120 mill., ve Francii na 70 – 80 mill., v Italii na 36 mill., v Norsku a Švédsku na 80 mill. K ročně. Lov provádí se vléčnými lapadly, vatněmi, sítěmi, vršemi, udicemi a harpunami buď s pobřeží neb s lodí plachetních i parních. V novější době i tu zavádí se na příhodných místech hájení a vysazování násad (humrů, ústřic). – Rybářství umělé v uzavřených vodách provozované jest druhu dvojího: kaprové neboli rybničné a pstruhové. Základem obojího jsou novodobé methody vytírání a líhnutí plůdků, hromadná výroba přirozené potravy i zužitkování strojených krmiv za účelem urychlené výchovy ryby výtažné.

Vnašich zemích prosluli vybudováním těchto základů Jos. Šusta, ve Slezsku Dubisch a v Haliči Burda, přičiněním tohoto provedena reorganisace rybničného hospodářství kaprového v Německu; naproti tomu náleží Francii prvenství v oboru hospodářství pstruhového, jež s elsaským ústavem v Hüningen zdědilo i Německo, kde předními zákopníky směru toho byli nebo ještě jsou M. z Borne a S. Jaffé, jejichž přičiněním provedena akklimatisace četných cizích (hlavně amerických) ryb pstruhovitých, z nichž některé také u nás již jsou zavedeny. Ve větších rozměrech provozuje se v Rakousku hospodářství toto dosud většinou jen v zemích alpských. Ka.

Související hesla