Rylejev Kondratij Fjodorovič

, ruský básník a revolucionář; jeden z organizátorů a vůdců povstání děkabristů v roce 1825. Vydal almanach Poljarnaja zvězda. Psal lyriku, historické dumky, poemy Vojnarovskij, Nalivajko aj. Jeho básně vynikají politickými podobenstvími, typickými pro občanský romantismus. Česky vyšel výbor Básně. Popraven.

Ottův slovník naučný: Rylejev Kondratij Fjodorovič

Rylějev Kondratij Fedorovič, básník rus., z hlavních členů spiknutí dekabristů (* 18. září 1795 – † 13. čce 1826), pocházel ze zchudlé rodiny šlechtické a zakoušel mnoho od krutého otce. R. 1801 dala ho matka do kadetní školy, kde mladý Rylějev počal již psáti verše (Kulakijada, parodie); r. 1814 povýšen byl na dělostřeleckého důstojníka a účastnil se výpravy do Švýcarska a do Francie. Vstoupiv r. 1818 do výslužby a oženiv se (1820) usadil se v Petrohradě, kde sblížil se s intelligentními kruhy a stal se členem zednářské lóže. Tou dobou počíná se také jeho činnost literární, která sblížila ho s Puškinem, Marlinským, Bulgarinem a ostatním literárním světem petrohradským. R. 1824 stal se správcem kanceláře rusko-americké společnosti a seznámil se zde s M. M. Speranským a N. S. Mordvinovem. Na literárních večerech u Rylějeva vznikla myšlenka vydávati almanach, který vycházel pak po tři roky s názvem »Poljarnaja Zvězdæ za redakce Rylějeva a A. A. Bestuževa. R. 1826 vydavatelé připravili almanach Zvězdocka, který byl otištěn teprve v l. 70tých XIX. stol. v »Rus. Starině«. R. 1823 Rylějev vydal Dumy a báseň Vojnarovskij a t. r. stal se členem revolucionářského spolku »Sěvernoje obščestvœ. Po roce stal se ředitelem tohoto spolku a působil v demokratickém duchu na rozdíl od spolku jižního, řízeného Pestelem. Cíl jeho nese se mezi jiným k osvobození sedlákův a k podělení jich pozemky. Neschvaloval však násilných opatření a před 14. pros. 1825 vzdal se hodnosti ve společnosti, načež zvolen diktátorem kn. Trubeckoj. Nicméně Rylějev v době spiknutí dostavil se na senátské náměstí a byl pak se čtyřmi hlavními vinníký odsouzen k smrti čtvrcením, ale potom oběšen. Ještě v žaláři napsal několik básní a několik minut před smrtí napsal dopis rodině, který dlouho koloval v opisech. Jeho literární odkaz jsou Dumy, vlastenecké ballady, Puškinem přísně posuzované, a básně, překvapující někdy smělostí (K vremenščiku, proti všemocnému Arakčejevu). Bylť Rylějev i v poesii v první řadě občanem a tím liší se od ostatních menších hvězd Puškinova souhvězdí. V tom smysle vynikají zejména jeho básně Grazdanskoje mužestvo; Na smerť Černova; Na smerť Bajrona; Graždanin; K A. A. Bestuzevu. Souborné vydání uspořádal P. A. Jefremov (Petr., 1872) a úplnější M. N. Mazajev (t., 1893, příloha k časop. »Sěver«). Výbor z básní a životopis vydal Hynek Mejsnar: »Básně« (Pr. 1875). Šnk.

Související hesla