Sadeler Egidius

, nizozemský grafik a kreslíř z rodiny mědirytců; činný v Německu. V Mnichově spolupracoval s J. Hoefnagelem a H. von Aachenem. Od roku 1597 byl v Praze dvorním mědirytcem Rudolfa II. Autor řady reprodukcí předloh i vlastních kreseb, v grafice uplatňoval malířský šerosvitný styl pomocí křížové šrafury. Z díla: Pohled na Prahu z Petřína (podle kresby Filippa van Bosche), Autoportrét, Italská krajina s antickými ruinami.

Ottův slovník naučný: Sadeler Egidius

Sadeler: Jiljí (Egidius), synovec předešlých (* 1570 v Antverpách – † 1629 v Praze), byl s počátku malířem a doprovázel své strýce na cestách po Německu až do Benátek. Odtud povolán byl císařem Rudolfem II. do Prahy. Od 1. září 1597 až do své smrti žil ve službách císařských. Nejznámější jeho dílo, také v tehdejší době vynikající výkon ryjecký, je pohled na Prahu z r. 1606, s věnováním: Nobilibus amplissimis Prudentissimis Primatibus Consulibus Senatoribus Metropolitanae Triurbis Pragae Dedicat Sac. Caes. Maj. Sculptor Aeg. Sadeler MDCVI. Skládá se z 9 listů a proveden na mědi podle kresby, jejímž autorem je podle nápisu Philippus van den Bosche, Sac. Caes. Maj. phrygiarius. Dále hlásí nápis: Johannes Waechter aeri incidit. Stanovisko umělcovo bylo na Petříně, na témž místě, s kterého neznámý umělec zobrazil Prahu, jak ji představuje veliká, z deseti štočkův otisknutá dřevorytina z r. 1562. Zdá se, že Sadeler znal tento veliký »prospekt« (60 cm vys., 191 cm šir.) a že svou ještě rozměrnější rytinu rozvrhl podle něho. Provedení ovšem je mnohem umělejší, bylť Sadeler ryjec velmi dovedný, dobrý kreslíř, jenž rovně mistrně zobrazoval krajiny jako náměty figurální, a výborný portraitista. Dlabač (Allgemeines histor. Künstlerlexikon, 1815) uvádí dlouhou řadu jeho rytin (59 odstavců) a malby: Sv. Šebestián (ve Vídni), na kosti rytou kresbu Parnas a vlastní podobiznu. Z jeho rytin vynikají: Vladislavský sál, v němž dvorní umělci Rudolfa II. prodávají svá díla, z r. 1607, pak pohled na Vyšehrad z r. 1606 z díla Vestigi delle Antichitŕ di Roma, Tivoli, Pozzuoli et altri luochi, stampati da Aegidio Sadeler in Praga (50 listů), podobizny Rudolfa II., Kaspara KIlíře ze Sulevic, Haranta z Polžic (z r. 1608) z knihy Putování, biskupa Khlesla (1615), několik Peršanů, kteří přišli s poselstvím k Rudolfu II., hraběte Buquoie (s bitvou na Bílé Hoře), Jana Bernarda z Fünfkirchenu, malíře Bartol. Sprangera, pak téhož a choti jeho (spolu allegorie na její smrť, 1600) a j. Reprodukoval obrazy dvorních malířů Rudolfa II. Jana von Achen, Josefa Heinze, Sprangera, Saveryho a jiných malířů (Jana Brueghela, Rottenhŕmera atd.). R. 1605 vydal mapu Čech, 1630, po jeho smrti znovu vydanou s titulem Bohemia in suas partes geographice distincta. Petrus Kaerius caelavit, Aegidius Sadeler delinea., Joannes Janssonius excu. R. 1629 vyšel jeho rodokmen domu Habsburkého od Rudolfa I. až do Ferdinanda II. (na čtyřech listech). Po smrti Rudolfa II. Sadeler sloužil Matyáši a Ferdinandu II. a pochován po své smrti v kostele sv. Jana v Oboře (nyní č. 322-III. na Svatojanském vršku na Malé straně). Bydlil na hradě Pražském, s jinými dvorními umělci, kterým vykázány domy »na stupních«, t. j. na zámeckých schodech. Sadelerův pohled na Prahu (originály v Zemském museu, v knihovně strahovské a čásť v majetku p. z Lanny) vydán r. 1884 radou kr. hl. města Prahy světlotiskem (srv. tab.II. ke čl.Praha str. 432). V měst. museu pražsk. jsou rytina Vladislavského sálu, podobizny Kaplíře, Haranta z Polžic, hr. Buquoie, Sprangera s chotí. F. H-s.

Související hesla