Sádrovec

, jednoklonný minerál, hydratovaný síran vápenatý. Tvoří tabulkovité nebo sloupcovité krystaly, často zdvojčatělé. Bílý, bezbarvý nebo zbarven příměsí, dokonale štěpný. T = 1,5 – 2, hustota 2,32 g•cm–3. Vznikl vysrážením z mořské vody, zvětráváním sulfidů apod. Kusové, deskovité, čiré odrůdy se nazývají mariánské sklo, jemnozrnný průsvitný je alabastr. Takzvané pouštní růže jsou krystaly sádrovce se zarostlým pískem. V ČR se vyskytuje na ložisku v Kateřinkách a Kobeřicích u Opavy, na Slovensku (Spišská Nová Ves). Velká ložiska v Německu (např. okolí Hannoveru, Stassfurtu), v Polsku, Rakousku, USA. Sádrovec se používá k výrobě sádry (odtud název minerálu), jako přísada do cementu.

Ottův slovník naučný: Sádrovec

Sádrovec (selenit, gyps) krystalluje v soustavě jednokloné; krystally jeho dosahují velikosti až několika dm a mnohdy bývají velmi pěkně vyvinuty. Jednoduché krystally bývají buď tabulkovité podle plochy výtečné štěpnosti, klinopinakoidu, anebo sloupcovité až jehličkovité. Dvojčatný srůst jest na sádrovvci velmi častý, řídě se dvěma zákony: sloupcovité narostlé krystally, hlavně na solních ložích a rudních žilách se vyskytující, jsou srostlé podle orthopinakoidu, při čemž pásmo ploch svislých jest v obou krystallech rovnoběžné, krystally zarostlé v jílech srůstají obyčejně podle zákona Montmartreského, při němž rovinou srostlicovou jest základní orthodoma záporné, a tvar krystallů takových stává se čočkovitým, ježto plochy pásma svislého nejsou vyvinuty a záporný polojehlan s orthodomaty splývá ve vypuklou plochu. Takovéto krystally sádrovvce zovou se též »vlaštovčími ocasy«. Kusový sádrovec bývá individualisován ve velikých štěpných massách (mariánské sklo) nebo má sloh vláknitý, hrubo až jemnozrný i celistvý (úběl č. alabastr). Krystalty sádrovvce bývají čiré, bílé, žlutavé neb našedlé, kusový různými příměsemi bývá více zbarven, v týchž barvách neb i červený, načernalý atd. Vryp jest bílý, lesk skelný, na štěpných plochách perleťový, v odrůdě jemně vláknité hedvábný, v celistvé matný třpyt. Štěpnost podle klinopinakoidu jest výtečná, štěpné lístky ohebné; vedle toho méně dokonalá podle základního polojehlanu kladného) jeví se jako vláknitý lom rychlým střidáním obou ploch polojehlanu. Tvrdost sádrovvce řídí se orientací krystallografickou: na štěpných plochách jest sádrovec měkčí nežli sůl kamenná (tvrd. -1 1/2), kolmo k nim dostupuje jako maxima 2. stupně. Hustota = 2,32. Chemickým složením sádrovec jest síran vápenatý se dvěma molekulami vody krystallové: CaSO4.2H2O se 32,55% kysličníku vápenatého, 46,52 anhydridu sírového a 20,93 vody. Žíhán jsa pozbývá vody, měně se v pálenou sádru; ve vodě se rozpouští poměrně značně (při 21 °C 1 díl ve 420 d. vody). Vznikl v přírodě buď primárním osazením z vody slané, v níž značný podíl síranu vápenatého jest rozpuštěn, a proto jest hojný v ložích solných i v jejich sousedství, anebo druhotně jednak z anhydritu přibráním vody, jednak účinkem kyseliny sírové, rozkladem kyzů vytvořené, na vápenec i jiné nerosty vápenaté a tudíž se vyskytuje s kyzy pospolu v horninách sedimentárních i na rudních žilách. V Čechách vyskytují se pěkné krystally sádrovvce v okolí Loun, pak u Kadaně, u Čermík a Kolozruk v uloženinách hnědouhelných; též v oboru silurských břidlic, hojně pyritu vtroušeného obsahujících, na četných místech okolí pražského. Nepříliš častý jest sádrovec na žilách příbramských. Na Moravě a ve Slezsku jest rozšířen v jílech mladšího útvaru třetihorního sádrovec krystallovaný (shluky čočkovitých srostlic) i vláknitý (Hoštice u Vyškova, Šardice a j. u Kyjova, Kateřinky u Opavy). Z nalezišť cizích poskytují velmi pěkných krystallů sádrovvce Friedrichsroda v Durynsku, Montmartre v Paříži, Podgórze u Krakova, Bex ve Švýcarsku, Ellsworth v Ohiu. Kusový sádrovec a narostlé krystally jsou hojné na solných ložích haličských (Bochnia, Wieliczka), severoněmeckých (Stassfurt, Lüneburg) a j., alabastr u Volterry v Toskáně. Užitek sádrovvce je hojný: obecného kusového sádrovvce upotřebuje se ke hnojení (sádření) polí, zvláště pro luštěniny, a k výrobě sádry na práce sochařské, štukatérské, odlitky, maltu atd., pak jako přísady ve sklářství a keramice. Alabastr a čistý sádrovec vláknitý jsou kameny ozdobnými. Fr. Sl-k.

Související hesla