Samarkand

, město na jihovýchodě Uzbekistánu; 362 000 obyvatel (1995). Průmysl strojírenský, chemický (hnojiva), hedvábnický, potravinářský. Zpracování bavlny. Univerzita (1933). Historické památky (mešity, mauzolea a medresy ze 14. – 17. stol.). – Město známo od roku 329 př. n. l. (Marakanda). V 6. stol. součást turkického kaganátu, v 8. stol. dobyto Araby. 1220 Samarkand zničen Čingischánem, 1370 – 1405 hlavní město Timurovy říše, v 16. stol. hlavní město bucharského chanátu a jedno z nejvýznamnějších hospodářských a kulturních center Střední Asie. V roce 1868 byl Samarkand dobyt Ruskem, 1924 – 30 hlavní město Uzbecké sovětské socialistické republiky.

Ottův slovník naučný: Samarkand

Samarkand, hlavní město samarkandské oblasti v ruské Střední Asii (Turkistáně), rozkládá se na 39° 39' s.š. a84° 39' v. d. od F. v údolí (670 m n. m.) 7 verst na jih od řeky Zeravšánu, při trati krasnovodsko-andižanské; má vlídné podnebí (průměrná teplota +13°C; v létě ve stínu i +37°, v zimě -20°, srážky 294 mm); čítá 58.194 obyv., skládajíc se ze dvou částí: t. ruské roku 1871 založené (asi se 16.000 obyv., z 80% Rusy) a tuzemské (s níž souvisí městiště a zříceniny starého města Maracandy). Mezi oběma částmi stojí citadellar. 1882 dostavěná. Ruská čásť jest výstavná, má široké ulice a tone v zeleni; v ní jsou sídla oblastných úřadů, různé finanční úřady, divadlo, museum, 4 kostely, kasárna. Škol jest celkem 7. Tuzemská čásť má 113 škol, mezi nimi 21 medres (vyšších muham. učilišť), 86 mečet, 1 synagogu a obydlena jest Uzbeky, Tádžiky a tuzemskými židy; ze starých časů zachovaly se četné památky muhammedánského stavitelství. Většina provedena jest z cihel. Stěny krášlí cihly modře, zeleně a bíle polévané nebo kachlíky. Nejzajímavější památka jest blíže ruského města ležící mausoleum Timurovo »Gur-Emir« s nefritovým náhrobkem velikého dobyvatele a zvelebitele Samarkandu († 1405). Dále jmenujeme zbytky mečety Bibi-Chanum s mramorovým stolem pro Korán, tržiště Registán se třemi mečetami, při nichž slavné medresy, mečeta a skupina mausoleí ŠáhZinda, starý hřbitov Čil-Duchtar a j. Průmysl: veliké vinopalny, koželužny, výroba zboží koženého. R. 1897 činil peněžní obrat tuzemské části města 13 1/2 mill., ruské 2 1/4 mill. rublů. Vyváží se bavlna, rýže, hedvábí a hedvábné tkaniny, kůže, ovoce, zbraně, stříbrné zboží. – Samarkand jest z nejstarších měst střední Asie, ve IV. stol. př. Kr. dobyl ho Alexander Veliký, v VII. stol. Arabové; v IX. a X. stol. byl sídlem dynastie Sámánovců. R. 1221 vzal jej Džengizchán. Od r. 1369 byl sídelním městem Timurovým. Toť nejslavnější doba Samarkandu. Tehdy měl prý 150.000 obyv. V pozdějších dobách upadá. R. 1868 byl obsazen generálem Kaufmanem a proti obléhajícím Buchárcům uhájen. Mírem 30. čce t. r. emír buchárský postoupil jej Rusku.

Samarkandská oblasť rozkládá se v jihozáp. části ruského Turkistánu. Byla utvořena r. 1887 z dřívějšího okruhu zeravšánského; měří 68.962 km2 a má 857.817 obyv. Jihovýchodní čásť jest hornatá (hřbet Turkistánský, Hisárský s vrcholy až 5500 m vysokými a Zerefšánský), sev.-záp. čásť jest rozsáhlá step poměrně nízká a rovná (Golodnaja [Hladová] step a poušť Kyzyl-Kum [Červený písek]). Řeky Syr-Darjá, Zeravšán, Sanzar a j. namnoze málovodné; slané jezero Tuz-chán (25 verst dlouhé, 12 široké) dává ročně kol 80.000 pudů soli. Podnebí v nízkých krajinách jest kontinentální; má mírnou zimu; v hornatých krajinách je podnebí drsné. V nízkých krajích časté jsou zimnice. Lesy kryjí v hornaté části oblasti as 800.000 děsjatin půdy, v stepních. krajích asi 1 mill. děsjatin. Celá oblasť dělí se na čtyři újezdy: samarkandský, džizacký, kattakurzánský, chodžentský. Z obyvatelstva jest nejvíce Uzbeků, t. 60%, Kirgízův a Tádžiků 23%, podle náboženství nejvíce muhammedánů, t. 97,58% (pravoslavných 1,45%. Kirgízové jsou kočovníci, ostatní usedlí; ruských osadníků stále přibývá. Pěstuje se pšenice, rýže, ječmen, bavlna, konopí, vousatka a lucinka. Bavlna vyváží se do Ruska, rýže do Persie. V samarkandském a chodžentském újezdě sadařství, vinařství; pěstují se merunky, broskve, třešně, kdoule, ořechy. Uměle zavodňuje se na 400.000 děsjatin půdy. Chov dobytka: 82.000 koní, 171.000 skotu, 1,087.000 ovcí a koz, 39.000 oslův a 46.000 velbloudův. Po domácku (kustarnicky) provozuje se mlynářství, olejnictví, mydlářství, sedlářství, hrnčířství; v újezdě chodžentském značné hedvábnictví; 24 závodů na čištění bavlny, 5 vinopalen, 2 pivovary, 3 parní mlýny, 3 vinařské závody a sklárna. Spojovací prostředky: středoasijská (zakaspická) dráha u Čerňajeva dělící se směrem k Taškentu a Andižanu. Poštovská silnice od Čerňajeva k Ura-Tjube. Škol 9 ruských s 590 žáky, 8 rusko-tuzemských (s 259 žáky), tuzemských 1785 s 16.883 žáky.

Samarkandský újezd má na 17.060 čtver. verstách 341.348 0b. (ztoho 190.874 mužů). Pp.

Související hesla