San Francisco

, město na západě USA ve státě Kalifornie u Sanfranciského zálivu Tichého oceánu; 735 000 obyvatel (1996), aglomerace 6,6 mil. obyvatel (1996, včetně Oaklandu a San Jose). Kulturní a finanční centrum tichomořského pobřeží USA. Střed města leží na úzkém kopcovitém poloostrově; mosty do Oaklandu (13 km) a přes záliv Golden Gate (1,8 km). Mírné podnebí s vlhkou zimou. – Průmysl strojírenský, loďařský, elektrotechnický, textilní, potravinářský, polygrafický, oděvní. Významná dopravní křižovatka; mezinárodní letiště (40 mil. cestujících, 1999; 6. místo v USA a 10. místo na světě), metro. Námořní přístav. Sídlo významných finančních institucí (banky, burza). Několik univerzit (nejstarší z roku 1855), vědeckovýzkumné ústavy. – Město založeno v roce 1776 Španěly (Yerba Buena), od 1821 součást Mexika, od 1848 USA. Rozmach v období zlaté horečky 1849 – 51. Častá zemětřesení; v roce 1906 bylo téměř celé San Francisco zničeno. V roce 1945 zde byla založena Organizace spojených národů (OSN) a přijata Charta OSN.

Ottův slovník naučný: San Francisco

San Francisco: S. F., město ve Spoj. Obcích severo-amer., viz Francisco.

Francisco, San-Fan [ko], v Americe skráceně Frisco zvané, hlavní město státu Kalifornie Spoj. Obcí sev.-amer., v řadě námořních měst Unie čtvrté místo zaujímající, nejdůležitější přístav záp. pobřeží amer. Položeno jest na 37° 46' s. š. a 122° 26' z. d. v krásné poloze na nejsevernějším cípu poloostrova 48 km dl. a 10 km šir., jenž odděluje Tichý okeán od zálivu San-franciského. Město rozkládá se při polokruhovité zátoce, utvořené dvěma výběžky pevniny, Clarks-Pointem na sev. a Rincon-Pointem na jihu. Podnebí jest velmi příjemné a mírné, v létě nebývá nikdy příliš horko a na druhé straně i sníh jest vzácností. Město jest pravidelně stavěno, má široké, většinou pod pravým úhlem se protínající ulice, z nichž nejznamenitější jsou Californiastreet s paláci peněžních ústavů a Montgomerystreet. Má četná a velká náměstí, 2 kathedrály (sv. Patrika s věží 73 m vys.), radnici s věžemi 94 m vys., krásnou synagogu, 6 divadel, mincovnu, celnici, bursu, 3 kolleje gymnasiální, dvě lékařské školy, uměleckou školu, akademii věd s museem, 6 veřejných knihoven se 160.000 sv., 3 umělecké galerie, velkolepé hôtely, četné koňské a lanové dráhy (cable roads). Jediný veřejný park jest na jih od města Gate Park, měřící 421 ha. Vynikající zajímavostí jest čínská čtvrť, nalézající se ve středu města, s divadly, buddhistickými chrámy, hernami, kuřárnami opia a j. Z dobročinných ústavů jmenovati sluší nemocnici pro námořníky, městskou nemocnici, útulnu pro zanedbané dívky, polepšovnu a sirotčinec. Obyvatel čítá S. Fan 298.997 (1890), z nichž asi 25.000 jest Číňanů (r. 1848 čítalo asi 1000 ob., 1852: 34.776, 1870: 149.473, 1880: 233.959). Má výtečný přístav, chráněný značným opevněním. Město r. 1887 mělo 163 námořních lodí o 101.031 tunách a 740 menších lodí o 145.669 tunách. Pravidelné spojení paroplavební jest se všemi důležitými přístavy západoamer., východoasijskými a australskými a jest střediskem vývozu kalifornského zlata. Mimo to vyváží ještě obilí, víno a vlnu. Vývoz r. 1888 obnášel 42,490.177 dol., dovoz (stavební hmoty, uhlí, čaj a j.) 54,432.122 dol. V průmyslu zaujímá S. Fan v řadě měst Unie místo 9. R. 1880 bylo zde 2971 průmyslových závodů, které zaměstnávaly 28.442 dělníků. Cena průmyslových výrobků byla 77,820.000 dol., v čemž hlavní podíl mají výrobky masné (34 závodů), obuv (310 záv.), výrobky tru hlářské (181), stroje (58), oděv (116), tabák a doutníky (147), pivovary (38) a kůže (88). V S. Fasku ústí dráhy Union a Southern Pacific. Prvé osídlení těchto končin událo se r. 1776 od Španělů. Osada nazvána byla Yerba buena (dobrá bylina) dle léčivé byliny zde rostoucí. Tehdáž byla zde missionářská stanice františkánská a vojenské presidio. Počátkem let 30. v tomto století počala vláda mexická vystupovati nepřátelsky proti missiím, což mělo za následek úpadek stanice. R. 1848 odkryto v Kalifornii prvé zlato a téhož roku Fan postoupeno Spoj. Obcím. Od té doby město rychle vzrůstalo, ačkoliv rozvoj zdržen byl velkými požáry r. 1849, 1850 a 1851. Srv. Hittel, History of Fan (Fan, 1878).

Související hesla