Satí

, pohřební zvyk rozšířený v Indii (zejm. v kastách Rádžpútů a v Bengálsku); po smrti manžela spáchala vdova (často pod nátlakem) sebevraždu sebeupálením zaživa, a to obvykle přímo na mužově pohřební hranici. Zákaz satí, vydaný anglickou koloniální správou v roce 1829, byl potvrzen i vládou nezávislé Indie; přesto se případy satí dodnes vyskytují.

Ottův slovník naučný: Satí

Satí (v angl. psáno ob. suttee) znamená v sanskrtě vl. »dobrá, věrná ženæ; dnes tímto slovem se označuje zvyk indický, že žena byla po smrti muže z dobré vůle nebo z donucení upálena s jeho mrtvolou. Kdy tento zvyk vznikl, není známo (Mannův zákoník na př. o něm neví); ale od středověku nabyl v Indii velikého rozšíření (v Kalkuttě se udávalo poč. XIX. stol. ročně 300–600 případů); nezanikl úplně podnes, ač jest od r. 1829 angl. vládou zapověděn. Ztý.

Související hesla