Saúdská Arábie

, Saúdskoarabské království, arabsky Al-Mamlaka al-’Arabīja as-Sa’ūdīja – stát v jihozápadní Asii na Arabském poloostrově; asi 2 248 000 km2 (hranice s Jemenem nejsou přesně vytyčeny), 20,2 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 9 obyv./km2, hlavní město Rijád (aglomerace 2,8 mil. obyvatel, odhad 1996); úřední jazyk arabština, měnová jednotka 1 saúdský rijál (SAR) = 100 halalů. Administrativní členění: 5 regionů. – Převážnou část povrchu tvoří rozsáhlá pouštní a polopouštní tabule stupňovitě se sklánějící k východu do pobřežní nížiny u Perského zálivu. Západní okraj tabule je vysoko vyzdvižen (až 3 133 m n. m.) a příkře se sklání k pobřežní nížině Tiháma u Rudého moře. Vnitrozemí pokryto pouštěmi (na severu Nafúd, na východě Dahná, na jihu Rub al Chálí). Podnebí je suché a horké, na severu subtropické, na jihu tropické. Srážky jsou nepravidelné, většinou pod 100 mm ročně. Stálé řeky neexistují; četná suchá údolí (vádí) mají vodu jen po deštích. Rostlinstvo pouštní a polopouštní, v oázách kulturní porosty. Zásoby podzemních vod využívány pro zavlažování. – Obyvatelstvo tvoří zejm. Arabové (82 %, 1983), zbytek cizinci z arabských zemí, hlavně z Jemenu. Státním náboženstvím je islám (98 %, 1992, většinou sunnité). Přirozený přírůstek obyvatel 3,0 % ročně (1995 – 2000). Střední délka života mužů 70 let, žen 73 let (1995). Negramotnost 28 % (1995). Urbanizace 80 % (1995). – Stát s ekonomikou závislou na těžbě a zpracování ropy. Hrubý domácí produkt 7 150 USD/obyvatele (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 13 % v zemědělství, 23 % v průmyslu (1995). Obdělávají se 2 % plochy (oázy), pastviny pokrývají 56 %, lesy 1 % území; zbytek tvoří poušť. – Pěstuje se pšenice (1,5 mil. t, 1997), ječmen, palma datlová (597 000 t datlí, 3. místo na světě), proso, zelenina. Chov ovcí (7,8 mil. kusů, 1997), koz, velbloudů. Rybolov. – Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je těžba ropy (404 mil. t, 1998, 1. místo na světě, 11,3 % světové těžby); Saúdská Arábie vlastní asi 25 % známých světových zásob. Dále se těží zemní plyn, fosfáty, sůl, zlato. Dominuje průmysl petrochemický, dále textilní, hutnický, potravinářský; zkapalňování zemního plynu, odsolování mořské vody. Řemeslná výroba. Dopravní síť řídká. Hlavní přístavy Džidda, Ras Tanura (vývoz ropy). Významný turistický ruch (příjmy z mezinárodního cestovního ruchu 1,1 mld. USD ročně, 1995; zejm. poutě muslimů do Mekky). – Od starověku osídlena arabskými kmeny. Zač. 7. stol. se Mekka a Medina staly kolébkou islámu, 632 – 661 po smrti proroka Muhammada centrem arabského chalífátu a islámského výboje. V 16. stol. Hidžáz připojen k Osmanské říši. Od 18. stol. se Nadžd stal jádrem náboženského hnutí wahhábovců, do jehož čela se postavila dynastie Saúdovců. V roce 1744 vytvořen ve vnitrozemí stát v čele se Saúdovci. 1816 – 18 byli poraženi egyptským vládcem Muhammadem Alím (1749 – 1849). V roce 1824 byl vytvořen saúdovský stát (dobyt 1891 Rašídovci). V roce 1902 zahájil Abd al-Azíz Saúd expanzi, 1913 obsadil pobřeží Perského zálivu, 1921 porazil Rašídovce, 1925 připojil Hidžáz. V roce 1932 vyhlášeno království Saúdská Arábie (spojením království Hidžázu a Nadždu). 1938 zahájena těžba ropy. Po 2. světové válce Saúdská Arábie pod vlivem USA. V roce 1962 zrušeno otroctví. Po říjnové válce 1973 vzrostl mocenský význam Saúdské Arábie v arabském světě. V roce 1991 se zapojila do války v Zálivu. 1994 pohraniční spor s Jemenem, ukončen 1995 podpisem memoranda, na jehož základě byly vytvořeny společné komise pro demarkaci pozemních a námořních hranic (dohoda uzavřena v červnu 2000). – Saúdská Arábie je nezávislá absolutní teokratická monarchie. V čele státu je král, jehož trůn je dědičný v mužské linii dynastie Saúdů. Ve svých rukou soustřeďuje moc zákonodárnou i výkonnou. Pomocným orgánem je Poradní rada, jmenovaná králem každé čtyři roky; má předsedu a 90 členů. Král Fahd Ibn Azíz.

Tabulka: Saudska Arabie- Predstavitele
KRÁLOVÉ
Dynastie Saúdů
1902 – 1953 Abd al-Azíz Ibn Saúd (do 1925 sultán Nadždu, 1926 – 1932 král Hidžázu a Nadždu, od 1932 král Saúdské Arábie jako Ibn Saúd)
1953 – 1964 Ibn Abd al-Azíz al-Saúd (Saúd Ibn Abd al-Azíz Ibn Abd ar-Rahmán Fajsal Saúd)
1964 – 1975 Fajsal Ibn Abd al-Azíz Saúd
1975 – 1982 Chálid Ibn Abd al-Azíz Saúd
od 1982 Fahd Ibn Abd al-Azíz Saúd
 
Související hesla