Scarron Paul

, francouzský spisovatel. Uvedl do francouzské literatury burleskní verše. Autor Tragikomické novely, z níž čerpal Molière.

Ottův slovník naučný: Scarron Paul

Scarron [skaron] Paul, spis. franc. (* 4. čce 1610 v Paříži – † 7. říj. 1660), pocházel ze staré rodiny piemontské a byl syn Pavla Scarrona, rady parlamentu, a Gabrielly Goguetové; vychovaní jeho bylo zanedbáno nedbalostí otcovou; později určen byl na kněžství a r. 1629 byl »dán do kleriky«, ačkoliv nepřijal svěcení. Žil veselým životem světáckým, navštěvoval Marion Delorme a její společnost a pro Jiřího de Scudéry složil své první verše, jež byly vytištěny v čele »Lygdamonæ (1631); z tohoto života byl vyrván r. 1632, kdy následoval do jeho diécése biskupa manského, Karla II. de Lavardin-Beaumanoir; v Mansu žil po 7 let a navázal tu množství přátelských poměrů se šlechtici a literáty (hrabětem de Belinem, Rotrou, Costarem); r. 1635 cestoval se svým biskupem do Říma, kde poznal básníka Maynarda a seznámil se s Poussinem, který mu daroval r. 1650 obraz »Vytržení sv. Pavlæ. R. 1635 přihlásil se strašný rheumatismus, který jej později (1640) zmrzačil a vzdoroval všemu léčení. Proti Richelieuovi, který potlačil radovský úřad jeho otce, napsal první své burleskní verše, které vzbudily smích Richelieuův a odzbrojily jeho hněv. R. 1642 byl přijat na nosítkách Annou Rakouskou v Louvru, která mu povolila gratifikaci 500 tolarů, což mu bylo příštího roku proměněno v pensi, jež mu byla však vyplácena pouze do r. 1649. R. 1643 uveřejnil první sbírku veršovou Recueil de quelques vers burlesques, jejíž úspěch byl veliký; Scarron stvořil tu genre, který se stal velmi módním a ovládal, ano tyrannisoval literaturu a veřejný život do r. 1660. Témuž směru a způsobu náleží další práce Scarrovy: Le Typhon ou la Gigantomachie (1644); Suite de la 1èčre partie des Oeuvres burlesques (1646); Suite des Oeuvres burlesques, 2e partie (1647) a první zpěvy Virgile travesti (1648), jež Scarron dovedl do osmého zpěvu (1652). Současně psal komédie: Jodelet, ou le maître valet (hrána na Théâtre du Marais, 1645); Les boutades du capitaine Matamore (1846); Les trois Dorothées ou Jodelet duelliste (1647); L'héritier ridicule (1649); Don Japhet d'Arménie (1653), nejvýše ceněnou z těchto prací Scarrových, v niž měl předlohou španělskou komédii Moretovu. Jiné jeho práce dramatické jsou: L‘écolier de Salamanque ou les Ennemis généreux (1654), tragikomédie; Le gardien de soi-męme (1655); Le marquis ridicule ou la comtesse faite à la hâte (1656); La fausse apparence podle Calderona a Le prince Corsaire (vyšly až r. 1662). V těchto hrách Scarron snaží se dosíci úspěchu upřílišeným karikováním, jindy i obscoenností; Scarron má často opravdový smysl komiky a vypozoruje nejednou dobře lidské slabosti, ale přednosti tyto nemohou se rozvinouti, poněvadž jsou stále dušeny burleskní hrubostí a pitvornou nestvůrností v invenci scén. – S počátku věren královně Scarron přidal se později k Frondě; jest mu přičítáno autorství nejzuřivějšího pamfletu této doby, La Mazarinade (1651). Týmž časem vydal třetí čásť Oeuvres burlesques a nejlepší dílo svoje Roman comique (Paříž, 1651, 2 sv.), kde s velikou vervou, která, žel, zvrhuje se často v nevkusné šaškovství, líčí mravy soudobých potulných komediantů (snad tlupy Molièreovy) a komiku různých provinciálních »originálů«; přes mnohé hrubosti a jinde nevkusné triviality podává v této práci poměrně nejvíce psychologické charakteristiky a pozorování i rozmarné fantasie. Když Fronda pozbývala půdy a byla posléze r. 1653 přemožena, Scarron byl opouštěn všemi přáteli; v té době chtěl odejeti do Ameriky, ačkoliv mrzák, hledat štěstí; oženiv se však s Františkou d'Aubigné (pozdější Mme de Maintenon), zůstal v Paříži, strádaje v posledních letech svého života dosti často nouzí přes pomoc nakladatele svého T. Quineta. R. 1655 počal postupně uveřejňovati řadu Nouvelles tragicomiques: Précaution inutile (1655), v níž nalezl Sedaine látku ke »Gageure imprévue«, a Les Hypocrites (t. r.), dále L'adultère innocent a Le châtiment de l'avarice (1656) a Plus d'effets que de paroles (1657). K povídkám těmto inspirovala Scarrona heroická novella španělská. Scarrovy »Oeuvres complètes« byly vydány v Amsterdamě 1737 v 10 sv. a v Paříži 1786 v 7 sv. Srv. P. Morillot, Scarron et le génie burlesque (Pař., 1888); V. Fournel, Littérature indépendante (t., 1862). Šld.

Související hesla