Schönerer Georg von

, 17. 7. 1842 – 14. 12. 1921, rakouský politik; bojovný antisemita. Spoluzakladatel a vůdce tzv. všeněmeckého nacionalistického hnutí v Rakousku, orientovaného na německou říši, proti Habsburkům a proti neněmeckým, zvláště slovanským národům monarchie. 1873 – 88 a 1897 – 1906 poslanec rakouské říšské rady. Zakladatel a od roku 1897 předseda Všeněmecké strany. Svými názory a postoji v mnohém předjímal nacismus.

Ottův slovník naučný: Schönerer Georg von

Schönerer Georg (býv. rytíř von Schönerer), politik rak. (* 17. čna 1842 ve Vídni). R. 1873 byl zvolen do říšské rady, a hned s počátku hlásil se k nejradikálnějším nacionálům německým, jsa zároveň rozhodným antisemitou. Svým vychováním byl určen k zemědělství, a jeho snahy po zdokonalení polního a lesního hospodářství, jak patrny byly na jeho vlastním statku Růžodole (Rosenau) u Světlé (Zwettl) v Dol. Rakousích, zasluhovaly plného uznání. Jako člen rak. parlamentu však Schönerer liboval si v okázalém zdůrazňování svého němectví, a to měrou sahající daleko za meze dosud obvyklé. Býval vždy hotov projeviti své neloyální smýšlení, a tím popudil na sebe vládní kruhy, které použily příležitosti, když Schönerer 8. břez. 1888 s několika soudruhy vnikl do redakce listu »Neues Wiener Tagblatt«, veskrze židovské, aby redaktory přinutil k zodpovědnosti za lživé články o něm. císaři Vilému I. Schönerer ztropil při tom hrubou výtržnost, byl žalován pro zločin veřejného násilí a 5. květ. t. r. odsouzen na čtyři měsíce do těžkého žaláře, ke ztrátě šlechtictví a svého mandátu poslaneckého. Po desíti letech promlčující lhůty byl však znovu zvolen (1897), také r. 1901, a stal se hlavou nové strany Všeněmců (Alldeutsche). V parlamentě Schönerer záhy proslul svou neurvalostí ve vystupování a jeho vinou a vlivem poklesl t. zv. »parlamentní tó◁ na úroveň tak nízkou, že v dějinách ústavního života národů není k tomu příkladu. Vídeňský parlament zesurověl však nejen po stránce formální, ale též mravní, neboť Schönerer nejen že neskrýval svou nenávist k neněmeckým národům, hlavně k Čechům a Polákům, nýbrž dával jí při každé příležitosti průchodu způsobem co nejvíce urážejícím. Jeho až chorobná zášť proti Čechům propukala často nepokrytě, hlavně r. 1897 za bouří proti ministerstvu Badeniovu. Schönerer stal se čestným měšťanem několika německých měst v Čechách, hlavně Chebu, kde získal též oddané přívržence (cukrář Iro, později poslanec), r. 1904 však složil své čestné měšťanství chebské, poněvadž repraesentace města se usnesla uvítati císaře rakouského, když navštívil Karlovy Vary. Ze všech odpůrců Čechů Schönerer je nejupřímnější, neboť nikdy se netajil svými aspiracemi, jež vrcholí v požadavku, aby král. České bylo vtěleno Německé říši.