Schwarzwald

, česky Černý les – pohoří na jihozápadě Německa; nejvyšší Feldberg, 1 493 m n. m. Západní svahy strmě spadají do údolí Rýna. Lesy, rašeliniště; stopy po čtvrtohorním zalednění. Pramenná oblast Dunaje a Neckaru. – Intenzívní turistický ruch. Tradiční výroba hodin (pendlovek).

Ottův slovník naučný: Schwarzwald

Schwarzwald viz Černý les

Černý les (něm. Schwarzwald, u Římanů Abnoba, později Silva Marciana), pohoří vjihozáp. Německu od Waldshutu a Basileje těsně, od Müllheimu pak ve vzdálenosti 7 km po pr. bř. rýnském až k městu Durchlachu v délce 158 km a v šířce 30-60 km postupující. Po. hoří, skládající se po většině z ruly, žuly a barevného pískovce, spadá na západ srázně, na jih a východ pozvolnu a dělí se údolím řeky Kinzigu v dolní a horní čásť. Horní Č. l. jest široký a vysoký, má četné kuželovité vrchy, které jsou hlubokými údolími od sebe odděleny, bez souvislých pásem a hřbetů horských; středem jejich jest hora Feldberg 1494 m; od ní na jihozápad Belchen 1415 m a Blauen, na jih Hochkopf 1254 m a na sev. Kandel 1242 m; v dolení části ubývá výšky a šířky, tak že pohoří má asi 600 m výšky průměrné a nejvyšší horu Hornisgrinde 1166 m. Kromě vrcholů hor jest pohoří hustě zalesněno (odkud i jeho jméno) a vyniká množstvím řek a potoků, z nichž Wutach, Alb, Wehra, Wiese, Elz, Kinzig, Rench, Murg a Alb do Rýna, Enz s Nagoldou do Nekaru se ubírají; na jihových. sbírá tu Dunaj své prameny; zvláštností jsou vysoko ležící jezírka horská, jako Feldsee (1112 m), Schluch-a Titisee na vých. od Feldbergu a Mummelsee na severu, pak mnoho vodopádů, z nichž nejkrásnější jest vodopád Fallbachu u Freiburka, spadající v 7 odděleních s výše 170 m. Na nerosty jest pohoří chudé, za to má množství minerálních a léčivých pramenů, jako: Baden-Baden, Badenweiler, Rench-a Kriebisbad v Badensku, Wildbad, Teinach a Liebenzel ve Virtembersku. Podnebí na horách je studené a drsné, v údolích a na úpatích příznivé, tak že se daří do výše 400 m réva, kaštan jedlý a mandlovník, do 800 m buk a jedle, do 1000 m oves a brambory, ale nad 1300 m přestává všechno stromoví a rozkládají se tu místa holá, jen na 2 měsíce sněhu prostá. Údolí a svahy jsou dosti úrodny, hustými lesy porostlé a četnými lučinami pokryty; proto daří se tu také chovu dobytka, který po způsobu alpském na léto na výšiny se vyhání; zvláště chová se dobytek vepřový. Též včelařství kvete. Obyvatelé, k Badensku a Virtembersku náležející, zachovali svůj kroj, zvyky a mravy staré a zabývají se kromě polním hospodářstvím nejvíce dřevařstvím a výrobou hodin (schwarzwaldských, zvláště v okolí Lenzkirchu, Tribergu a Furtwangen. Prostředky spojovací jsou dosud nedostatečny pro neschůdnost pohoří a příkrý svah, nejdůležitější dráha jest černoleská, vedoucí údolím Kinzigu z Offenburku do Donaueschingen a dráha höllenthalská do Freiburka. Viz Trenkle. Geschichte der schwarzwälder Industrie (Karlsruhe, 1874); Schnars Neuester Schwarzwaldführer (Heidelberg, 1885).

Související hesla