Sedlničtí z Choltic

, český šlechtický rod, původně vladycký, doložený od začátku 15. století. 1546 přijati do panského stavu. Vlastnili statky na severní Moravě (Sedlnice, Závěšice, Zábřeh, Bílovec). Některé větve rodu se aktivně účastnily stavovského povstání 1618 – 20 a musely po Bílé hoře odejít do emigrace.

Ottův slovník naučný: Sedlničtí z Choltic

Sedlnický z Choltic, příjmení starožitné rodiny panské, jež se odštěpila od Benešovicův. Erb: Červená střela zavinutá na stříbr. štítě, klenot paví kyta týmž znamením prostřelená, později stříbrná střela v červeném. Na Cholticích u Chrudimě seděli kdysi ve XIV. stol., ale jména jejich nejsou známa (Stříbrní, Štětinové a Sekyrkové z Ch. náležejí k jiné rodině). Jména rodu tohoto oblíbená mají r. 1285 Beneš a r. 1306–09 Milota z Ch. Záhy se přestěhovali na Moravu, kdež se vyskytuje r. 1401 Mikuláš z Ch., jsa držitelem Zavěšic u Nov. Jičína. Na těchto seděl r. 1421 nějaký Jan a Barbora a Lidmila ze Zav. přejali r. 1446 Mikuláše a Jiříka bratří z Ch., bratří své strýčené na spolek statku svého v Postřelmově. Téže doby s těmito žili bratří Petr a Jindřich Zajíčkové z Ch., kteří nabyli r. 1440 vsi zápisné Huštěnovic. Jindřich koupil Stavěšice, kteréž pak (1466) Jindřich starší a Jindřich mladší se svými bratranci Hynkem a Milotou prodali. Jindřich jeden byl ženat s Annou z Blažejovic, která držela Kojatky a půl Vlkoše a k nim r. 1481 na spolek přijala syny Václava a Petra. Petr držel je později sám a zůstavil dcery Mandalénu a Kunku. Hynek dotčený vyženil s Barborou z Blažejovic polovici Vlkoše (před r. 1464), kterou držel pak syn Jiřík. Týž prodav r. 1497 s mateří čásť svou Bochoře, prodal r. 1503 i Vlkoš a držel pak Lideřovice. Zemřel před r. 1510 zůstaviv sirotky Adama a Evu, jimž statek jejich prodán. Předkem nynějších Sedlnich jest Jan, jenž před r. 1448 nabyl Sedlnic v Kravařsku a držel je ještě r. 1461. Jak se zdá, byl synem Mikulášovým, který býval pánem na Vojetíně. Syn (?) jeho Mikuláš oženil se (před r. 1464) s Barborou z Kokor a přijal r. 1472 léno na biskupské manství v Sedlnicích. Od něho pochází: A. pošlost hraběcí. Sigmund, syn Mikulášův a držitel Sedlnic, prodal r. 1502 Roštín, jejž měl po mateři, a koupil r. 1516 Hukavice, r. 1522 Bartošovice. Protože předkové jeho i on v knížetství Slezském za pány držáni byli a panského statku užívali, vyzdvižen jest i se syny majestátem 8. září 1546 do panského stavu kr. Č. Zemřel 16. dub. 1547 a pohřben v Sedlnici. Synové jeho byli Mikuláš, Jan, Jiřík a Václav. a) Mikuláš zůstavil syny Sigmunda a Jindřicha, kteří díl svůj sedlnický pustili strýci Václavovi. Sigmund seděl pak s manž. Majdalenou Rotmberkovnou z Ketře na dvoře při Ratiboři a naposled na Stonavě. – b) Václav získal od bratra Jana a strýců statek Sedlnice, k nimž držel také Bartošovice. Byl od r. 1573 zemským sudím v Opavsku, zemřel 8. čna 1588 a pohřben v Bartošovicích. Synové jeho drželi: Jan mladší Novou Hůrku (Nelhubli), Albrecht Bartošovice, Sigmund Hukovice a Bernart Sedlnice. Jan zemřel 23. bř. 1591 a pohřben v Bartošovicích. Statek jeho přišel na bratří. Bernart dědil po Sigmundovi (†1602) a když r. 1608 bezdětek sešel, spadly Hukovice a manská čásť Sedlnic na biskupa a zpupná část prodána od Krištofa Sedlnického z Ch., poručníka zřízeného Jiříkovi Sedlnickému z Ch. Albrecht byl ženat s Kateřinou Supovnou z Fulšteina (†1583), býval po otci sudím zemským, pak hejtmanem zemským a místodržícím nejv. komornictví. R. 1602 založil IX. kvatern desk zemských, na němž jest psáno heslo jeho: Qui durat, vincit. Zemřel r. 1606 zůstaviv 2. manž. Annu, roz. Podstatskou z Prusinovic, která po něm zdědila Bartošovice. Dcera jeho Anna Kateřina držela po něm Novou Hůrku (manž. 1.Jan z Vrbna na Frýdku, 2. Karel Zdeněk Zampach z Potšteina, jenž Hůrku zdědil). c) Jan starší koupil r. 1558 Polanku v Opavsku, byl asi od r. 1569 zemským sudím tudíž a zemřel r. 1573 i s manž. Johankou Žabkovnou z Limberka. Zůstali po něm synové Sigmund a Krištof, z nichž tento se vystěhoval do Uher a usadil se tam. Syn jeho Jiřík starší držel r. 1591 Rudoltice a byl hofrychtéřem biskupství olomouckého; r. 1608 koupil zpupné Sedlnice, které převzala (1613) po něm vdova Kateřina, roz. Schillerova z Herderu. Sigmund, starší syn Janův, prodal r. 1595 Polanku, koupil potom Velké Heraltice a r. 1603 Zpupné Heřmanice a přečkav 1. manž. Saru Rubikalovnu z Karlsdorfu vyženil s Annou Tvorkovskou z Kravař (vdovou po Albrechtovi z Vrbna) statek Novou Cerekev. Byv r. 1603 v náboženské kommissi zemřel v Bílovci 9. led. 1606. Synové jeho byli Jan Václav, Jiří Albrecht a Hynek Vilém. Jan Václav ujav Heraltice a Heřmanice prodal po r. 1611 oboje, koupil r. 1619 Třebovice a r. 1636 Slavkov u Opavy. Býval vrchním regentem na panstvích Liechtensteinských a v l. 1632–38 zemským sudím v Opavsku (manž. Kateřina Cigánka ze Sloupska). Synové jeho byli Ladislav (jesuita, †1654), Václav Sigmund a Karel Maximilián. – aa) Václav ujal Třebovice a Slavkov a s 1. manž. Alžbětou Pražminkou z Bílkova vyženil Bílovec. Byl od r. 1665 zemským komořím v Opavsku († 8. led. 1669, 2. manž. Valburga Helena z Holdorfu). Zůstal po něm syn Maximilián, jenž 11. čna 1677 se utopil; proto spadl Slavkov jako manství na biskupa a Bílovec a Třebonice spadly na dcery Václavovy, totiž Eleonoru Ižaldu (vd. z Poppen, Bohunku Alžbětu (vd. Sedlnickou) a Annu Kateřinu (manž. Ignác Ant. z Mese), které r. 1684 Třebovice prodaly. Bohunka ujala Bílovec. – bb) Karel Maximilián držel r. 1658 Lénhartov, r. 1661 Radíkov, r. 1669 Násilí, byl soudcem zemským v Opavě a zemřel v list. 1678. (Manž. 1. M. Alžběta Donátka z Velké Polomě, držitelka Zábřehu, 2. Maximiliána Františka z Thurnu). Měl syny Karla Julia (*1653) a Václava Fr. Ant. (*1667), z nichž tento byl kapucínem a onen ujav statky po otci a mateři pustil r. 1683 Zábřeh, za nějž nabyl Dobroslavic, ale r. 1689 je prodal. Za to koupil několik statkův: r. 1681 Klemštein, 1682–86 Kobylí, 1704 Levice a Chrastelov, 1706 Petříkov a Vratišov. Pro své zásluhy jako c. k. nejv. lejtenant a hejtman kníž. Opavského (1682–89) majestátem 25. čce 1695 povýšen do stavu říšských hrabat, což 16. září potvrzeno i pro kr. Č. Byl potom c. k. taj. radou a komorním administrátorem knížetství Lehnického, Břežského a Olešnického († 6. led. 1731, manž. 1. Johanka Ludvina z Nosteč, 2. M. Kazimíra Pieniąźkova ze Šidlovic). Synové jeho byli Antonín Josef Hyacint, Ignác Frant. Antonín (z prvního), Karel Josef Hyacint (*1703, z druhého lože). Tento měl po otci Lénhartov, Radíkov, Kobylí, Petříkov a Vratišov a po mateři statky v Polsku, kdež se zdržuje byl dvorním pokladníkem a praesidentem komory. Zemřel 8. led. 1761 bezdětek (manž. Konstancie roz. hrab. Branická). Ignác odděliv se penězi žil v Bavořích, kdež byl r. 1740 nejv. hofmistrem vév. Jana Theodora (manž. Josefa hr. z Maltzanu). Syn jeho Maximilián Josef prodal Petříkov a Vratišov zděděné po Karlovi, byl pak protokolistou u appellačního soudu ve Vídni († 19. ún. 1807). – Antonín nejstarší syn Karla Julia, držel po otci Násilí, Klemštein a Chrastelov († 6 list. 1775, manž. 1. Benigna Gustava Lichnovská z Voštic, 2. Alžběta z Neuhausu). Syn jeho (z 2. manž.) Josef Ignác Benedikt zdědil Lénhartov, Radíkov a Kobylí a zemřel 20. dub. 1839 v Opavě. (Manž. Josefa roz. Haugvicka, † 6. září 1809). Synové jeho byli: 1. Antonín M. Frant. Ferd. (*1776) byl c. k. taj. radou, praesidentem zem. soudu v Opavě, později praesidentem téhož soudu v Brně a pak appellačního soudu tudíž. Zemřel 9. bř. 1850. Od r. 1808 byl ženat s M. Annou hr. Vlčkovnou († 12. bř. 1850), jež koupila r. 1812 Loděnici, pak Škrochovec a r. 1815 Štemplovec. Zůstaly po něm dcery M. Terezie († 1834, manž. Karel hrabě z Harrachu), Karolina († 1839, manž. Eduard hr. z Oprštorfu) a M. Leopoldina (od r. 1834 manž. Antonína svob. p. Widmana, † 1866). Při dělení r. 1856 dostaly se potomstvu první peníze, potomstvu druhé Lénhartov, Násilí a Kobylí, třetí Loděnice, Štemplovec a Škrochovice. Na syna M. Leopoldiny, Viktora, 5. bř. 1871 přenesen název Sedlnický z Ch., aby se psal hrabě Widman Sedlnický z Ch. – 2. Josef M. Ant Václav (*1778) byl od r. 1806 kraj. hejtmanem v Hranici, pak v Opavě, potom vicepraesidentem c. k. gubernia ve Lvově, r. 1815 vicepraesidentem, r. 1817 skuteč. praesidentem c. k. dvorského úřadu policejního, kromě toho c. k. tajným radou. Nejv. policejní úřad řídil ve zpátečnickém duchu té doby až do r. 1848, kdež obrat tehdejší vyžadoval nutně jeho odstoupení. Žil pak v Badenu za Vídní († 21. čna 1855). – 3. Jan Karel (*1781) držel Louku (v Prus. Slezsku) a byl král. pruským taj. vládním radou († 11. list. 1858). – 4. Karel Julius (*1792, † 8. čce 1856) byl majorem v c. k. vojště. – 5. Leopold (*29. čce 1787) vstoupil do stavu duchovního, stal se r. 1830 proboštem kapitoly vratislavské, r. 1836 administrátorem biskupství, pak biskupem. Pro neshody s římskou kurií vzdal se úřadu r. 1840, byl členem pruské státní rady, přestoupil r. 1863 k protestantství a zemřel v Berlíně 25. břez. 1871, jsa té pošlosti poslední po meči. Po jeho smrti vyšel v Berlíně životopis, který sám napsal. B. Svobodní páni Sedlničtí z Ch. odvozují se od Jiříka, který držel Zavěšice a zůstavil syna Jana, pána na Polské Ostravě, jenž vyženil s manž. Markétou Osinskou z Žitné vsi Heřmanice, Vrbici a Záblatí. Byl hejtmanem kníž. Těšínského (1539, † 1551). Synové jeho byli Jiří, Sigmund († 1564), Václav a Albrecht. a) Jiřík († 1568) ujal P. Ostravu, kterou po něm držel syn Bedřich. Týž vyženil s Kateřinou Tvorkovskou z Kravař († 1588) Útěchovice a Jakubovice (za Krnovem) a zemřel r. 1591. Synové jeho byli Jiří (mladší), Jan († po r. 1599) a Krištof. Jiří ujal P. Ostravu, kterou pak pustil († již 1616). Manž. jeho Aléna Bruntálská z Vrbna koupila ok. r. 1601 manství Slatinu, které držel po ní syn Jan Bedřich. Krištof starší ujal napřed Heřmanice a později Ostravu, ale po smrti jeho pro dluhy prodána (1620). – b) Albrecht († 1582, manž. Aléna Skrbenská ze Hříště) držel Vratimov, který dědil po něm syn Petr a pak prodal. Václav, bratr tohoto, přebýval v Opavě, a Jan, bratr jejich (do r. 1580 na Heřmanicích, do r. 1593 na Hrušové), zůstavil z manž. Judity Kralické z Kralic syny Albrechta, Bedřicha a Bernarta. Těmto ujec Bedřich z Kralic odkázal statek Slavětice, kterýž ujal r. 1611 Bedřich, ale nedlouho potom prodal; před tím (1608 až 1610 držel Chrastelov. – c) Václav nabyl neznámým způsobem manského statku Fulšteina (snad skrze manž. Alénu Supovnu z Fulšteina). Zemřel r. 1572 a pohřben ve fulšteinském kostele. Synové jeho byli Jan, Jindřich († 1577), Petr, Jaroslav, Jiřík, Bedřich a Karel, kteří Fulšteinsko rozdělili. Jan dostal Povelice, Jaroslav Hrozovou, Bedřich Fulštein, Jiřík Rudoltice a ostatní odbyti penězi. Jan koupil r. 1593 Děvice (Děvčí hrad). Oboje statku zdědil po něm syn Petr, po jehož bezdětné smrti spadly Povelice na biskupa (1613) a prodány Jaroslavovi. Petr bojoval v Uhrách, byl (c. 1613) nejvyšším nad jízdou a zúčastniv se povstání (1618–20) ujel. Bydlil pak v Hollandsku, kdež byl general-vachtmistrem a nejvyšším nad pěšími. Měl dvě dcery, Esteru (1652 vd. Hamiltonovou v Amsterdamě) a Annu (vdanou Perponcherovou), jejíž potomci žijí v Prusku, píšíce se Perponcher-Sedlnitzky. Jaroslav koupil Prorub, dědil Fulštein po bratru a koupil r. 1613 Povelice. Syn jeho Karel Krištof držel Fulštein, Hrozovou a Děvice, byl hofrychtéřem biskup. olomouckého a oženil se r. 1610 s Dorotou z Promnic. Zúčastniv se povstání propadl svoje statky a ujel do ciziny, kdež r. 1651 zemřel. Nejmenovaný syn ucházel se asi r. 1638, aby mu dána byla milost. Hrozová aspoň a Porub zůstaly jeho a dostaly se v polovici téhož století s Kateřinou Sedlnickou Mikuláši Trachovi z Březí. Po Jiříkovi Rudoltickém, jenž byl r. 1609 hofrychtéřem bisk. olomouckého, zůstal syn Petr, jenž vyženil Bíravu s manž. Barborou Dlouhomílovnou z Bíravy, ovd. Zvolskou, a s ní též Slavětic (v Ratiborsku) a Levic nabyl. Rudoltice mu odňaty od biskupa pro povstání; dcera Anna Marie provd. Rejzvicova zdědila Bírovu, a Levice dostaly se synu Václavovi, jehož syn je r. 1704 i s přikoupeným Chrastelovem prodal. Bedřich fulšteinský pustil svůj díl ok. r. 1601 bratru Jaroslavovi a držel pak Pšov (manž. 1. Kateřina Planknárka z Kynšperka, do 1602 držitelka Radlína, 2. Kateřina Stošovna z Kounic na Dobroslavicích). Synové Krištof a Bohuslav (z druhého manž.) dědili po matce Oldřišov, jenž však prodán (1610), a po otci Vrbku, již r. 1612 prodali. Onen žil pak ve Pšově na dvoře manž. své Kateřiny Žofie Rotmberkovny z Ketře. Bohuslav koupil Polskou Ostravu z pozůstalosti po strýci Krištofovi (manž. Anna Marie Vlčkovna z Dobré Zemice). Syn jeho František Antonín Vilém měl po otci Ostravu a s manž. Bohunkou Alžbětou Sedlnickou († 3. srp. 1731) vyženil díl Bílovce, k němuž skoupili ostatní díly Bílovce a Kunčic. K tomu koupil r. 1699 Hrabství. Byv r. 1678 přijat za obyvatele kníž. Opavského, byl tu soudcem zemským, od r. 1691 nejv. sudím (založil r. 1691 XVII. a r. 1699 XVIII. kvatern desk zemských) a od r. 1698 nejv. komořím († 30. dub. 1706). Syn jeho František Karel Bohuslav (*1675) měl po otci Ostravu a Hrabství, z nichž onu prodal a koupil r. 1720 Hluchov († 1731). Synové jeho byli Václav Karel a František Vilém, kteří dědili i po otci i po mateři a pak se rozdělili. Václav držel Bílovec a Hrabství, přikoupil Kunčice a v l. 1740 až 1764 držel i Bohdanov a Novou Ves (za Krnovem). R. 1721 stal se radou nad appellacími v Praze a odstoupiv r. 1735 stal se c. k. tajným radou. Zemřel svoboden jsa 1. čna 1776. František, bratr jeho, držel Kunčice, jež bratrovi prodal, a Hluchov, který prodal r. 1733. Pak sloužil ve vojště jsa nejv. vachtmistrem († 29. čna 1771). Syn jeho Karel Jan Mikuláš (*1723) dědil po strýci Bílovec a připojené statky Hrabství a Kunčice, jež ujal, konav před tím služby králi polskému jako kapitán životní stráže († 21. září 1790). Synové jeho byli Václav Karel Frant. (*26. září 1775), Karel Josef Michal (*23. září 1776) a František Karel (*12. květ. 1779). Tento dostal z otcovského statku Výškovice, Písek a Bravinné, z nichž toto prodal († 1852 bezdětek). – I. Starší pošlost. Václav pustiv otcovský díl bratřím, držel 1803–13 Šumberk v Těšínsku, od r. 1816 Držkovice a od r. 1821 Jestkovice. Byl zemským hejtmanem a praesidentem zemského soudu v Opavsku († 12. list. 1838). Synové jeho byli Antonín Frant. Karel (*20. čna 1803), držitel Jestkovic a Držkovic, nejv. sudí zemský v Opavsku († 19. bř. 1879), Ferdinand Michal Karel (*20. ún. 1810, c. k. rytmistr), František Volfgang (*15. dub. 1817, c. k. plukovník) a Heřman Karel (*2. čna 1820, rada c. k. vrchního soudu). Po Antonínovi zůstal syn Arnošt (*23. list. 1841), jenž držel Jestkovice a Držkovice, býval v politických službách v Opavě, pak poslancem do slezského sněmu a naposled říšským poslancem. Zemřel 30. led. 1904 na svém letohrádku u Gorice. Po Františkovi žije mužské i ženské potomstvo. – II. Mladší pošlost založena Karlem, jenž obdržel za díl Bílovec a zemřel 29. čna 1859. Syn jeho Mořic (*10. květ. 1808) držel Bílovec s přip. statky a Výškovice, byl c. k. majorem a zemřel 17. led. 1886. Z dvojího manželství zůstavil syny a dcery. Nejstarší z nich Zdeněk (*11. záři 1836) drží Bílovec, jest poslancem do slezského sněmu a přísedícím zemského výboru. Po něm a bratru Pavlovi (*5. čce 1849) žije potomstvo. Kromě toho žije potomstvo po Hugovi (*26. pros. 1826), bratru Mořicovu. Sčk.