Segregace

, oddělování, odlučování, vylučování; 1. geologie a) proces oddělení rudných minerálů od silikátů v magmatické tavenině (tzv. segregační ložiska); b) nahromadění minerálů s vysokou teplotou tavení (např. olivínu) v bazických horninách; c) oddělení některých minerálních společenstev ve formě shluků v metamorfovaných horninách; 2. politologie, sociologie diskriminující dělení společnosti na principu majetkovém, etnickém, rasovém, zdravotním, kulturním aj. Původně proces osídlování a usídlování se lidí, kteří mají společné nebo podobné sociální, biologické a jiné charakteristiky; jejich oddělení od ostatního obyvatelstva. V současnosti jev chápaný zejm. jako forma diskriminace (nucená segregace, např. rasová segregace v Republice Jižní Afrika do zač. 90. let 20. stol.). Viz též apartheid; 3. psychologie situace, kdy jedinec v důsledku neodstranitelného psychického postižení (např. oligofrenie) se vylučuje z lidské společnosti a trpí nedostatkem sociálních kontaktů. Péče spočívá na azylových ústavech či speciální rodinné péči, hledaním cest lepšího začlenění méně postižených jedinců do přirozeného sociálního prostředí.

Ottův slovník naučný: Segregace

Segregace, z lat., vyloučení; segregovati, odděliti, vyloučiti.

Související hesla