Sekta

, podle staršího pojetí relativně samostatný směr v některém náboženském systému nebo oddělená část původně jednotného společenství. V pojetí současné religionistiky náboženská nebo pseudonáboženská společnost, která se vyznačuje několika charakteristickými znaky, a to fundamentalismem, vysoce centralizovaným, autoritářským způsobem řízení, blokováním informací pro členy, utajováním nauky a organizačních struktur před veřejností. Styl sektářské misie zejm. mezi mladými lidmi se někdy označuje jako mentální programování.

Ottův slovník naučný: Sekta

Sekta, z lat., tolik jako strana odštěpená jdoucí v učení a přemýšlení svém vlastní cestou, od ostatních odchylnou. Sektami nazývány řecké filosofické školy (řec. αιρεσις = vybrání, příchylnost k nějakému učení). Slovem tím vyrozumívá se nyní výhradně strana náboženská odštěpená od ostatních vyznavačů téhož vyznání, která zařizuje své náboženské potřeby podle svého nově pojatého smýšlení. V tomto smysle theologickém sektář tolik jako odtrženec, bludař, a sektářství snaha způsobiti rozdělení ve věcech dogmatických a snaha získávati nové přívržence.

Související hesla