Šelda

, holandsky Schelde, francouzsky Escaut – řeka v západní Evropě; délka 435 km, plocha povodí 35 500 km2, průměrný průtok 100 m3/s. Pramení v severovýchodní Francii, protéká Belgií a ústí dvěma rameny (Westerschelde a Oosterschelde) v Nizozemsku do Severního moře. Je spojena průplavy s okolními řekami a s mořem. Protéká hustě osídlenými průmyslovými oblastmi; intenzívní lodní doprava. Přístav Antverpy je přístupný pro námořní lodě.

Ottův slovník naučný: Šelda

Šelda, Skalda (vlámsky a něm. Schelde, fr. Escaut, starov. Scaldis), velká řeka úmoří moře Severního. Horní čásť úvodí Šeldy rozkládá se ve Francii, střední a největší čásť v Belgii, dolní v Nizozemsku. Pramení se ve francouzském dep. Aisne u Cateletu asi 18 km ssv. od St. Quentinu ve výši 110 m, protéká pak dep. Nord, míjí Cambrai, s pravé strany přijímá u Valenciennes Rhonelle, u Condé splavnou Haine (Henne) s průplavem Monským, s levé u Bouchainu řeku Sensée, u Mortagne splavnou Scarpe a po toku 107 km vstupuje v belgickou prov. henegavskou. Teče podél Antoingu, Tournai, pojí se s leva s průplavem de l'Espienne, tvoři hranici mezi Henegavskem a Flandry Západními, protéká Východními Flandry, u Gentu přijímá s leva splavnou Lys. U Gentu napájí dva průplavy do Brugg a Terneuzen, obrací se pak k východu a pojí se s prava u Termonde s Denderou splavnou, tvoří hranici Východních Flander a provincie antverpské, u Thielrode přijímá přítok Durme, u Rupelmonde splavnou Rupel. U Antverp má při přílivu šířku 400 m a hloubku 11 m. Přijímá tu Schynu a u Doelu opouští Belgii. V království Nizozemském dělí se asi 26 km sz. od Antverp před pevností Bathem na dvě hlavní ramena: levé, zvané Wester Schelde, Hont či Hond, pravé Ooster Schelde. Wester Schelde vlévá se do moře u Vlissingen. Ooster Schelde souvisí dvěma rameny s Wester Scheldou a tvoří tak ostrovy Walcheren, Severní a Jižní Beveland. Třemi rameny vtéká do Mósy, již objímají ostrovy Tholen, Philipsland, Duiveland a Schouwen. Ooster Schelde přehrazena od Bergen-op-Zoom železničním náspem, za to slouží průtoku vod průplav Jižním Bevelandem prokopaný. Hlavní směr toku od pramene až ke Gentu jjz.-ssv., od Gentu k Antverpám v. až sv., od Antverp k pevnosti Bathu ssz. Úvodí Šeldy má 32.500 km2 rozlohy, jest ploché, svažitosti velmi povlovné, úrodné, bohaté a hustě obydlené. Šelda, vyniká množstvím vody, hloubkou a přístupností i pro veliké parníky mořské. Má délky 430 km, 107 km ve Francii, 233 km v Belgii a 90 km v Nizozemsku. Šířka 20 m na hranici franc.-belgické, 40 m v Gentu, 100 m u Termonde, 6 – 700 m pod Antverpami a 1200 m u Bathu. Hloubka 1.6 m u Valenciennes, 2 m na hranici belgické a 15 m při odlivu pod Antverpami. Příliv lze pozorovati ještě v Gentu, kde střední rozdíl odlivu a přílivu činí 1.14 m, 166 km toku Šeldy jest splavno lodím mořským až ke Gentu, výše získáno úpravou a kanalisací 87.7 km v Belgii a 63 km ve Francii pro větší lodi říční. Od Cambraie k pramenům není splavna, za to vede týmž směrem průplav St.-Quentinský. Vedle hlavního toku jest usplavnéno 25 km ve Francii, 13 km v Belgii na přítocích. V l. 1648 – 1792 bylo ústí Šeldy Nizozemskem uzavřeno a tím obchod habsburské Belgie zničen. Po odtržení Belgie r. 1830 opět chtělo totéž provésti, ale smlouvou z 19. dub. 1839 byla na nátlak velmocí povolena svobodná plavba Šeldou. Belgie vybírala clo z cizích lodí po Šeldě do Antverp přicházejících až do 16. čce 1863. Za rozkvět svůj Antverpy děkují hlavně těmto okolnostem, jež umožnily, že přistav antverpský, co se týče důležitosti, může soupeřiti se všemi přístavy pevninnými na Severním moři s výjimkou Hamburku.

Související hesla