Senkovskij Osip

, ruský spisovatel a novinář; jeden ze zakladatelů ruské orientalistiky. Vydával časopis Knihovna ke čtení, ve kterém publikoval (pod pseudonymem baron Brambeus) orientální vědecko-filozofické a žánrové povídky a fejetony. Jako kritik zaujímal konzervativní postoje.

Ottův slovník naučný: Senkovskij Osip

Senkovskij Osip Julian Ivanovič, spisovatel rus. (* 19. břez. 1800 – † 4. břez. 1858), pocházel z pol. rodiny a vzdělával se na universitě vilenské, kde oblíbil si vých. jazyky a spřátelil se se Śniadeckým. Již tou dobou byl literárně činný. R. 1819 byl přidělen rus. vyslanectví v Cařihradě, načež podnikl cestu po Syrii a Egyptě a seznámil se podrobně s vých. jazyky a literaturami. Rumjancev jmenoval jej potom překladatelem kollegia zahranič. záležitostí. R. 1828 byl jmenován profes. vých. jazyků na universitě petrohradské. Tou dobou pracoval též pro časop. »Syn Otěčestvæ, »Sěvernaja Pčelæ a j. R. 1829 stal se censorem a oženiv se bohatě počal vydávati r. 1833 »Bibliotěku dlja čtěnijæ, kterou redigoval do r. 1856. Redaktorská činnost jeho byla velmi pronikavá a sám obstarával pro svůj list vedle jiných i rubriku literární. Z hlavních jeho prací, vydaných pak souborně v 9 dílech, jsou: Otryvki iz putěšestvija po Jegiptu, Nůbiji i verchněj Efijopiji; Vospominanija o Nubiji i Siriji; romány a povídky, stati dějepisné a kritické. Mnohé z jeho prací přes rozmanitost obsahu psány jsou s vervou a znalostí věci. Své doby pseudonymy, jimiž se podpisoval, byly velmi populární, neboť list jeho byl velmi rozšířen a vnikl do vrstev, kam dříve kniha neměla přístupu. Vyčítá se mu nedostatek pevného přesvědčení a nepřízeň k Polákům, z jejichž středu vyšel. Byl pravý kosmopolita a indifferentní ke mnohým otázkám své doby. Srv. jeho životopis při I. díle sebraných spisů (1859) a dále: Biografičeskija zapiski (jeho ženy, Petr., 1858); J. Solovjev, Biografičeskij očerk Senkovskago (t., 1891); N. Černyševskij, Očerki Gogolevskago perioda (t., 1892); vzpomínky Morawského (»Ateneum«, 1898), Miljukova (»Istor. Věstni▽, 1880) a j.