Sforza Francesco I.

, vévoda milánský od roku 1450; nejmocnější kondotiér své doby (ve službách Viscontiů i papežské kurie). Otec Ludovika il Moro. 1441 se oženil s dcerou posledního milánského vévody z rodu Visconti, po jehož smrti se stal velitelem vojska ambroziánské republiky, vyhlášené v Miláně 1447. V roce 1449 ovládl Milán, po státním převratu 1450 byl zvolen vévodou. Rozšířil svou moc na celou Lombardii, 1464 dobyl Janov.

Ottův slovník naučný: Sforza Francesco I.

Sforza Francesco I. (* 1401 v San Miniato – † 1466), jenž zvítěziv nad Forte Bracciem, Piccininem a Malatestou, slynul jako prvý condottiere doby. Církev jmenovala jej svým gonfalonierem, papež udělil mu lénem marku ankonskou a dal mu naději na vévodství Milánské po Filippu Marii Viscontim, jenž byl upadl v tíseň a v té chvíli dal ruku dcery své Bianky Marie Franceskovi Sforzovi (1441). Když zemřel r. 1447, nastaly v Miláně zmatky; Sforza využil jich dovedně a energicky, již r. 1450 měl vládu v městě a ve 4 letech (1454) uznán obecně vévodou. R. 1464 zvětšil své vévodství dobyv Janova. – Srv. Simonetta, Commentarii rerum a F. Sforza gestarum (sv. XXI. Muratoriho »Rerum Italicarum Scriptores«); F. Steger, Geschichte F. Sforzas und der ital. Condottieri (Lip., 1853; nové vyd. 1865); Th. Sickel, Beitrage und Berichtigungen zur Geschichte der Erwerbung Mailands durch F. Sforza (Víd., 1855); k tomu: »Archivio storico italianœ (1862, 1878) a »Archivio storico lombardœ (1874, 1880, 1881, 1885); Rubieri, Francesco T. Sforza Narrazione storica (Flor., 1879, 2 sv.). – Vévodství Milánské ujal po smrti Franceskově jeho syn.

Související hesla