ší'ité

, muslimové hlásící se k menšinovému směru islámu (asi 13,5 % věřících). Za hlavu muslimské obce s titulem imáma uznávají jen Alího Ibn Abú Táliba a jeho potomky. Ší’a vznikla schizmatem již v 7. stol., v dalším vývoji se rozvětvila: a) imámovská ší’a uznává posloupnost 12 imámů, z nichž poslední se skryl a vrátí se jako mahdí (tento směr má od počátku 16. stol. oficiální statut v Íránu); b) viz ismáílíja; c) zajdovci, umírněný směr, rozšířený zvláště v severním Jemenu; d) extremistické odnože (drúzové, alavité). Ší’ité se liší od sunnitů hodnocením historie, výkladem některých míst koránu, vlastním souborem tradic a některými odchylkami právního systému. Rozšířen je kult mučedníků. Ší’itismus tvoří většinové náboženství v Íránu, jižním Iráku a v Jemenu, menší skupiny jsou v Libanonu a v Sýrii.

Ottův slovník naučný: ší'ité

Šiité (z arab. ší’a, t. j. sekta, tedy tolik jako rozkolníci sektáři), v islámu všeobecně název všech, kdo nejsou sunnity, hlavně pak muslimských Peršanů jako stoupenců čtvrtého chalífy, totiž Alího. Tradici, od niž sunnité vzali své jméno, uznávají sice závaznou i šiité, ale ovšem v jiné sbírce, plné nejnesmyslnějších pověstí a bájek. Nejpodstatnější rozdíl šiitů od sunnitů záleží ovšem v tom, že pokládajíce čtvrtého nástupce Muhammedova chalífu ’Alího a jeho potomky za jedině oprávněné nástupce prorokovy, popírají právo chalífátu prvým třem chalífům (Abú Bekr, Omar a Osmán). Officiální název vůdců šiitismu je ímám (vůdce). Jich počítá se 12, poslední žije podle víry šiitů posud, třeba neviditelný. K muslimskému vyznání víry »Není boha mimo boha a Muhammed jest jeho posel« šiita připojuje proto Alí valí alláh: Alí jest zástupce, nástupce neb i přímo inkarnace boží. I Muhammed sám ustupuje v šiitismu úplně Alímu. Já Alí jest obyčejné zvolání, obyčejnější nežli samo ajchudá, ó Bože, jím šiita plní své stěny právě tak, jako obraz Alíův s obličejem závojem zastřeným jest obyčejnou ozdobou každého domu. Narozeniny Alíovy jsou národním svátkem perským od dob předposledního šáha Nasruddína, který založil i zvláštní řád světce Alího. Po Alíovi těší se největší úctě jeho syn Husain usmrcený v bitvě u Kerbely. Národním náboženstvím Persie je šiitismus počínajíc zakladatelem dynastie Safijjovců šáhem Ismáílem (poč. XVI. stol.). Orthodoxní muslimové pokládají šiity v celku, jakoby ani nebyli stoupenci islámu. Jako nevěrci šiité podle víry muslimů propadají věčnému ohni. Stejně šiita posuzuje sunnity. On je musulmán, nikoli sunnité. Dk.

Související hesla